K problematice likvidátora dle obecné úpravy 5. část

V tomto článku se autor změřuje na vymezení působnosti likvidátora a jeho vztahu k orgánům společnosti.

K některým otázkám výkonu funkce likvidátora

V.1 Působnost likvidátora

Obchodní zákoník vymezuje působnost likvidátora zásadně dvojím způsobem, obdobně jako u statutárních orgánů kapitálových společností, a to:
1) generelní klauzulí, a 
2) jednotlivými dílčími, kasuisticky stanovenými povinnostmi.

Při výkonu své působnosti je likvidátor oprávněn a povinen jednat jménem společnosti; přitom ovšem musí vždy dbát na to, aby obchodní jméno společnosti bylo používáno s dodatkem "v likvidaci". Tato povinnost plyne jednak ze zákona (§ 70 odst. 2 ObchZ), jednak z požadavku informovanosti třetích osob.

V.1.1. Obecné vymezení působnosti likvidátora generelní klauzulí

Na likvidátora přechází ze zákona veškerá působnost statutárního orgánu společnosti, a to v rozsahu stanovém v § 72 odst. 1 ObchZ (§ 70 odst. 3 věta první ObchZ). Podle něj může likvidátor činit jen takové úkony, které směřují k likvidaci společnosti, a nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením dosud nevyřízených obchodů; pouze takovéto smlouvy společnost zavazují. (Civ. rozh. Vážný 11 385 (z r. 1932). 1) Pokud by likvidátor meze tohoto oprávnění překročil, byly by všechny takovéto smlouvy bez dalšího neplatné, a to ze zákona. (Např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9.1.1996 sp. zn. 35 Ca 338/95, publikováno in Barešová, E. - Baudyš, P.: Zákon o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem. Komentář. C. H. Beck, Praha 1996, s. 263. 2)

V.1.2 Zvláštní působnost likvidátora podle ObchZ

Poté, co byl likvidátor zvolen/jmenován do funkce, jsou jeho povinnosti následující:

1) podat návrh na zápis do obchodního rejstříku:
a) vstupu společnosti do likvidace, pokud tak již nebylo učiněno před jeho ustavením do funkce (§ 28 odst. 4 ObchZ),
b) ustanovení do funkce likvidátora (§ 28 odst. 4 ObchZ), přičemž do obchodního rejstříku se zapisuje jméno a příjmení, bydliště a rodné číslo likvidátora;

2) oznámit vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům (§ 73 ObchZ),

3) zveřejnit způsobem stanoveným zákonem vstup společnosti do likvidace a vyzvat, aby věřitelé společnosti a jiné dotčené osoby a orgány přihlásily své pohledávky a jiná práva ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší 3 měsíců (§ 73 ObchZ), přičemž podle § 769 ObchZ a nařízení vlády č. 63/1992 Sb. je tato povinnost zveřejnění splněna publikací v Obchodním věstníku,

4) provést všechny úkony potřebné k rychlé a řádné likvidaci společnosti, a to v rozsahu a způsobem daným zákonem (§ 72 odst. 1 ObchZ), jakož i povahou a smyslem likvidace jakožto zákonem upravenému postupu předcházejícímu zániku společnosti,

5) sestavit ke dni vstupu společnosti do likvidace likvidační účetní rozvahu (§ 74 ObchZ),

6) povinně zaslat každému společníku/akcionáři, který o to požádá, přehled jmění společnosti (§ 74 ObchZ),

7) sestavit ke dni skončení likvidace účetní závěrku a předložit ji valné hromadě (V § 75 odst. 1 ObchZ se hovoří o povinnosti  likvidátora předložit účetní závěrku společníkům. Výkladem per ratione legis je však zřejmé, že roli společníků v kapitálových obchodních společnostech zastává valná hromada. 3) ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace a návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku mezi účastníky likvidace (§ 75 odst. 1 ObchZ),

8) při zjištění předlužení společnosti podat návrh na prohlášení konkursu (§ 72 odst. 2 ObchZ a § 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů), a poté poskytnout správci konkursní podstaty všechny potřebné doklady a informace a seznámit ho se stavem a průběhem likvidace, pomoci mu převzít majetek likvidované společnosti náležející do konkursní podstaty a poskytnout mu kdykoliv v průběhu konkursu potřebnou součinnost,

9) zajistit úschovu zákonem určených listin likvidované společnosti, a to po dobu 10 let ode dne výmazu společnosti z obchodního rejstříku; úschova se provádí na náklady likvidované společnosti, a proto likvidátor při sestavování likvidační účetní závěrky musí pamatovat na zajištění potřebných finančních prostředků,

10) vyrovnat všechny daňové a poplatkové nedoplatky likvidované společnosti vůči státu a obcím,

11) pokud jsou v době likvidace zaměstnanci, kteří mají nárok na výplatu dávek nemocenského pojištění, anebo kterým nárok na tyto dávky vznikne po zániku společnosti, a organizace výplatu těchto dávek prováděla, je povinen zařídit vše potřebné, aby tyto dávky mohly být vypláceny; příslušné doklady je povinen předat Okresní správě sociálního zabezpečení místně příslušné podle sídla likvidované společnosti (§ 19 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů),

12) vyrovnat všechny pracovněprávní (včetně mzdových) otázky související s procesem likvidace, a 

13) po ukončení likvidace podat návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku (§ 68 odst. 1 ObchZ); návrh je nutno doložit následujícími dokumenty:
a) likvidační účetní závěrka,
b) konečná zpráva o likvidaci společnosti,
c) zpráva o rozdělení likvidačního zůstatku, a 
d) souhlas správce daně s ukončením činnosti daňového subjektu podle § 35 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

V.2.1 Vztah likvidátora a statutárního orgánu

Poté, co je likvidátor zapsán do obchodního rejstříku, existuje dosavadní statutární orgán i nadále, jeho pravomoci jsou však prakticky nulové. Jak však správně dovodily soudy: "Jestliže v průběhu likvidace likvidátor zemře, je odvolán nebo jeho funkce jinak zanikne, obnovuje se výkon funkce představenstva až do zápisu nového likvidátora do obchodního rejstříku, a to v rozsahu, v jakém je mělo před vstupem společnosti do likvidace." (Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.3.1998 sp. zn. 1 Odon 69/97, publikováno in Soudní judikatura - rozhodnutí soudů ČR vydávaná ve spolupráci se soudci Nejvyššího soudu z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva, 1998, č. 9, s. 205.4)

Obchodní zákoník se nijak nebrání možnosti, aby poté, co bylo rozhodnuto o vstupu společnosti do likvidace a došlo ke jmenování/zvolení likvidátora, aby valná hromada/dozorčí rada odvolala statutární orgán, resp. jeho členy. Je sice pravdou, že § 135 odst. 2 ObchZ ve vztahu k s.r.o., a § 194 odst. 2 ObchZ ve vztahu k a.s. nařizují, aby valná hromada/dozorčí rada společnosti v takovém případě do 3 měsíců zvolili nový statutární orgán, resp. jeho členy, tato norma je však bez konkrétní sankce, a tudíž imperfektní. To je však nežádoucí benevolence zákona, neboť pozbyl-li by likvidátor z jakéhokoliv důvodu své funkce, až do zápisu nového likvidátora do obchodního rejstříku by za společnost nikdo nemohl jednat, jelikož by neměla řádně obsazený statutární orgán.

Jen pro úplnost je vhodné dodat, že likvidátor nemůže statutární orgán, resp. jeho členy odvolat, ani jinak do jeho složení zasahovat, neboť ze žádného ustanovení zákona tato pravomoc neplyne.

V.2.2 Vztah likvidátora a dozorčí rady

Obchodní zákoník ani jiný zákon tuto otázku výslovně neřeší. Ze zákonné dikce však nelze dovodit suspenzi práv a povinností dozorčí rady. Z toho logicky plyne, že členové dozorčí rady u a.s. vždy, u s.r.o. tehdy, je-li dozorčí rada zřízena, zůstávají ve svých funkcích, a vykonávají tak dohled nad činností likvidátora obdobně jako nad činností statutárního orgánu.

V.2.3 Vztah likvidátora a valné hromady

Podle výslovné dikce § 153 odst. 1 ObchZ u s.r.o., resp. § 219 odst. 1 ObchZ u a.s., volí likvidátora valná hromada; s výjimkou bank, pojišťoven, zajišťoven, investičních společností, investičních fondů a penzijních fondů.

Likvidátor je povinen respektovat, obdobně jako statutární orgán, její usnesení a pokyny, s výjimkou usnesení a pokynů nezákonných, které naopak plnit nesmí (§ 135 odst. 2 a § 194 odst. 5 ObchZ per analogiam); rovněž tak platí jeho povinnost upozornit valnou hromadu, že její pokyn je nevhodný z hlediska dosažení účelu likvidace, pokud však valná hromada na pokynu setrvá, neodpovídá za škodu vzniklou v důsledku plnění tohoto pokynu. Pokud by ovšem likvidátor valnou hromadu na nevhodnost pokynu neupozornil, a jeho plněním by společnosti vznikla škoda, pak za tuto škodu odpovídá v plném rozsahu.

V.2.4 Vztah likvidátora a správce konkursní podstaty

Při prohlášení konkursu zásadně nezaniká funkce likvidátora. Likvidace společnosti se však po dobu trvání konkursu přerušuje, a tudíž se přerušuje výkon působnosti likvidátora. Funkce likvidátora však sama nezaniká, jeho pravomoc a působnost se však omezuje na poskytování pomoci a potřebné součinnosti správci konkursní podstaty (§ 13a a  § 17 odst. 1,2 konk. z.). (zde napište text poznámky1) (Civ. rozh. Vážný 15 630 (z r. 1936).5) K samostatnému jednání však není likvidátor oprávněn.

JUDr. Tomáš Dvořák je asistentem na katedře obchodního práva Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
Článek byl v tištěné podobě publikován v časopise Právník č. 8/2000 na straně 753, pod názvem K některým otázkám spojeným s osobou likvidátora kapitálových společností.


Název rubriky - Obchodní pr. - příspěvky
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 8.3.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 14.3.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Tomáš Dvořák
Související informace - články:

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
Studentské příspěvky
Další příspěvky
Vzory a příklady