Dne 4.4. 2000 byl Poslaneckou sněmovnou přijat zákon č. 105/2000 Sb., kterou byla provedena novela zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání (dále jen ZKV). Tato novela je jednou z nejrozsáhlejší novel tohoto právního předpisu. V této práci se budu zabývat pouze malým zlomkem ustanovení, která vzbuzují diskusi, zejména ve vztahu k jejich praktické aplikaci.

§ 4a

(1) Po doručení návrhu dlužníka na prohlášení konkursu soudu nebo po doručení návrhu na prohlášení konkurzu soudem dlužníkovi je dlužník povinen
a) zdržet se jednání směřujícího ke zmenšení svého majetku s výjimkou běžné obchodní činnosti,
b) na výzvu soudu sestavit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres a odevzdat jej soudu ve lhůtě určené soudem; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.

(2) Seznam majetku a závazků podle odstavce 1 písm. b) musí dlužník podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný

(3) Je-li dlužníkem právnická osoba, má povinnost podle odstavce 1 písm. b) zejména její statutární orgán nebo osoby, které jsou jeho členy, nebo likvidátor, pokud je právnická osoba v likvidaci, nebo nucený správce podle zvláštních předpisů; této povinnosti se uvedené osoby nemohou zprostit ani tehdy, pokud ze své funkce odstoupí nebo se jí vzdají v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu.

(4) Pokud soud návrh na prohlášení konkursu zamítne pro neosvědčední úpadku, odpovídá navrhovatel dlužníkovi za škodu, která dlužníkovi vznikla omezením nakládání s majetkem. Této povinnosti se navrhovatel zprostí, pokud prokáže, že škodu nezavinil.

Zákonodárce tímto ustanovením uložil dlužníkovi, po podání návrhu, respektive po doručení věřitelského návrhu soudem, že se má zdržet mimo jiné jednání směřujícího ke zmenšení jeho majetku, s výjimkou běžné obchodní činnosti. Zákonodárce bohužel v tomto ustanovení uvedl pojem "běžná obchodní činnost", ho přesně definoval. Výklad tohoto pojmu bude nepochybně velmi komplikovaný a bude klást velké nároky na judikaturu odvolacích soudů. Neurčitost tohoto pojmu může zakládat značnou právní nejistotu pro subjekty vstupující do obchodních vztahů s potencionálním úpadcem. Dalším takovým pojmem je pojem "jednání směřující ke zmenšení majetku". Například spekulace potencionálního úpadce na burze cenných papírů mohou sice v jednom okamžiku vyvolávat dojem o zmenšování majetku, následně však mohou vést k jeho rozšíření. Sankce za takovéto jednání můžeme nalézt pouze v trestněprávní rovině, v soukromoprávní rovině však tyto sankce chybí.

Dalším problémem je ustanovení v odst. 4. V případě zamítnutí návrhu pro neosvědčení úpadku (tj. především neosvědčení mnohosti věřitelů nebo neosvědčení splatné pohledávky navrhovatele za dlužníkem), totiž odpovídá navrhovatel dlužníkovi za škodu, která dlužníkovi vznikla omezením nakládání s majetkem. Této povinnosti se navrhovatel zprostí, pokud prokáže, že škodu nezavinil. Z hlediska navrhovatele, je toto ustanovení neodůvodněně tvrdé. V praxi se dlužníci totiž snaží možný konkurs odvrátit nikoliv formou argumentace proti skutečnostem uváděným navrhovatelem, ale urychleným uhrazením všech svých neuhrazených závazků, které jsou v návrhu na prohlášení konkurzu označeny. Věřitel, podávající návrh v dobré víře dosáhnout prohlášení konkursu na majetek dlužníka a nikoliv jej pouze jinou formou donutit k úhradě jeho závazku, se při konstrukci odpovědnosti podle odstavce 4 jako objektivní může velmi snadno dostat do situace, kdy bude muset prokazovat svůj dobrý úmysl, kdežto dlužník, který svou nezodpovědností při úhradě závazku celou situaci způsobil, bude při řízení o náhradě škody zcela bez důkazní povinnosti.

§ 8
Správce podstaty

(1) Správce podstaty (dále jen "správce") se zásadně vybírá ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení. Do seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí, nebo veřejnou obchodní společnost, která bude činnost správce vykonávat prostřednictvím svých společníků, o nichž prokáže, že splňují podmínky pro zapsání do seznamu. Veřejná obchodní společnost, ustavená správcem, oznámí soudu neprodleně, kdo ze společníků bude jejím jménem funkci správce vykonávat. Správcem může soud ustavit pouze ve věci nepodjatou osobu. Osoba zapsaná do seznamu může své ustavení správcem odmítnout, jen jsou-li pro to důležité důvody. Výjimečně může soud ustavit správcem i osobu do seznamu správců nezapsanou, pokud splňuje podmínky pro zapsání do seznamu a s ustavením souhlasí.

(2) Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které má ukládá zákon nebo mu uloží soud. Je-li správcem ustavena veřejná obchodní společnost, odpovídají za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem funkce správce její společníci společně a nerozdílně. Správce je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce.

(3) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů. Nároky správce se uspokojují z konkursní podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady konkursu složené navrhovatelem. Dohody správce uzavřené s účastníky řízení o jiné odměně nebo náhradě jsou neplatné. Vyúčtování odměny a nákladů provede správce v konečné zprávě, a není-li jí, při zrušení konkursu; předtím mu soud může povolit zálohy. Soud může podle okolností případu konkursní odměnu stanovenou podle zvláštního předpisu přiměřeně zvýšit nebo snížit. Věřitelé jsou se souhlasem soudu oprávněni na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně; při poskytnutí zálohy může být určen účel, na nějž má být vynaložena, a podmínky jejího vyúčtování. Činnosti, k nimž je správce povinen, může správce zadat třetím osobám na účet podstaty jen se souhlasem věřitelského výboru.

(4) Nesplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.

(5) Věřitelé se mohou usnést na návrhu, aby byl správce zproštěn funkce a ustaven správce nový. Soud může takový návrh zamítnout jen tehdy, má-li o změně v osobě správce závažné pochybnosti.

(6) Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprosti správce funkce. Zprostí-li soud správce jeho funkce, ustaví nového správce. Zproštěním funkce nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 2 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady.

(7) Pro doručení a zveřejnění usnesení o ustavení nového správce platí obdobně ustanovení o doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu (§ 13 odst. 4 a 5).

(8) Správce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou zvláštními zákony určeny k utajení,pokud se o nich dozvěděl při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti jej může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost má, nebo soud.

Novelou byl rozšířen okruh osob, které mohou vykonávat funkci správce konkurzní podstaty, o veřejné obchodní společnosti. Tuto funkci může v.o.s. vykonávat pouze prostřednictvím svých společníků, o nichž prokáže, že splňují podmínky pro zapsání do seznamu správců konkursních podstat. Veřejná obchodní společnost, která bude správcem ustavena, musí soudu neprodleně oznámit, kdo ze společníků bude jejím jménem funkci správce vykonávat. Soud tak částečně ztrácí kontrolu nad výběrem osoby vykonávající tuto funkci správce. Zákon výslovně nestanoví, zda osoba, vykonávající jménem v.o.s. funkci správce může být touto společností v průběhu konkursu libovolně zaměněna za jiného ze společníků ustavené v.o.s. V tomto případě by bylo vhodným řešením právo soudu vetovat osobu vykonávající jménem v.o.s. funkci správce. Může dokonce dojít k situaci, kdy v době po vyvěšení usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, kterým byla v.o.s. ustavena do funkce správce, nastane právě změna v osobách společníků v.o.s. Soudu však zůstává možnost z důležitých důvodů správce konkursní podstaty odvolat. Otázkou však zůstává, zda změnu v osobách společníků v.o.s. lze považovat za "důležitý důvod".

Novelou bylo dále soudu právo podle okolností případu přiměřeně zvýšit nebo snížit konkursní odměnu správce konkursní podstaty stanovenou podle zvláštního předpisu (v současné době je to vyhláška č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání). Zvolený postup je možno považovat za ukázku nepřímé novelizace dotyčné vyhlášky, která vnáší již tak značnou nepřehlednost celé právní úpravy konkursního řízení. Proto lze předpokládat, že na novelu ZKV naváže v nejbližší době i novela této vyhlášky.

Zadávání činností, ke kterým je správce konkursní podstaty povinen, se podle novely váže na souhlas věřitelského výboru. Je nepochybné, že správce konkursní podstaty přes veškerou svou odbornou způsobilost, nemůže v rámci své činností obsáhnout vše, co po něm zákon nebo soud požadují.(1) Půjde například o zpracování znaleckých posudků, analýzy účetnictví úpadce apod. Může jít o jednorázovou záležitost, pro kterou nebude zcela praktické ustavit zvláštního správce konkursní podstaty. Z praxe vyplývá, že především analýzu účetnictví je v drtivé většině případů zpracovat ihned po prohlášení konkursu, tj. v době, kdy věřitelský výbor není a ani nemůže být zvolen. Novela pro tyto situace svěřila jeho působnost do rukou schůzi věřitelů. Ale toto řešení je velice nepraktické, protože u konkursů se stovkami a tisíci věřitelů je svolání každé schůze věřitelů velice náročnou záležitostí (stovky rozesílaných obálek, zajištění vhodných prostor), kterou nelze zařídit ze dne na den. Tímto je tedy dosažení rychlosti a operativnosti celého řízení značně zpochybněno, i když byla hlavním cílem překladatelů novely ZKV. Proto by mělo být alespoň soudu umožněno nahradit nebo změnit rozhodnutí věřitelského orgánu především v případech, ve kterých bude postupu věřitelského orgánu pomalý.

Dále novela v ustanovení odstavce 5 dala věřitelům možnost usnést se na návrhu, aby byl správce zproštěn funkce a ustaven správce nový. Soud může takovýto návrh zamítnout jen tehdy, má-li o změně v osobě správce závažné pochybnosti. Bohužel není z tohoto ustanovení jasné, jak bude upraveno přijímání rozhodnutí věřitelů.

Nově vložený odstavec 7 stanoví pro doručování a zveřejnění usnesení o ustavení nového správce konkursní podstaty obdobná pravidla jako pro doručování a zveřejní usnesení o prohlášení konkursu. Bylo by vhodné, aby stejně jako účinky usnesení o prohlášení konkursu také účinky usnesení o ustavení nového správce byly spojeny s vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, protože v konkursech s větším počtem věřitelů může doručování trvat delší dobu, což povede k prodloužení doby, než usnesení o ustavení nového správce nabude právní moci.

§ 12a
Prohlášení konkursu

(1) Bude-li k návrhu dlužníka nebo osob za dlužníka povinných podat návrhu na prohlášení konkursu (§3) osvědčeno, že je dlužník v úpadku (§1), soud konkurs prohlásí do 10 pracovních dnů ode dne doručení úplného návrhu na prohlášení konkursu; proti usnesení o prohlášení konkursu se nelze odvolat.

(2) Bude-li k návrhu věřitele osvědčeno, že je dlužník v úpadku (§+), a budou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky (§1a, §12 a odst. 3 a § 67c odst.1), soud konkurs prohlásí bez zbytečného odkladu; proti usnesení o prohlášení konkursu se může odvolat pouze dlužník, pokud sám nepřistoupil do řízení (§4 odst. 4)

(3) Konkurs nelze prohlásit
a) na majetek politické strany nebo politického hnutí v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí nebo zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb,
b) po dobu nucené správy podle zvláštních předpisů, ledaže prohlášení konkursu navrhl nucený správce,
c) po dobu ochranné lhůty, ledaže by bylo zjištěno, že v návrhu na její povolení dlužník uvedl nepravdivé ne neúplné údaje.

(4) Je-li zřejmé, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů konkursu, soud návrh na prohlášení konkursu zamítne pro nedostatek majetku; přitom je soud oprávněn učinit si úsudek o prodejnosti majetku dlužníka nebo o dobytnosti jeho pohledávek. Soud zároveň podá návrh na výmaz dlužníka z obchodního rejstříku.

(5) Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu se může odvolat pouze navrhovatel a navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení. Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku se může odvolat i věřitel, který doloží, že má za dlužníkem peněžitou pohledávku.

Odstavec 1 zavádí lhůtu pro prohlášení konkursu u tzv. samodlužnických návrhů. První a druhá část věty se však navzájem vylučují. K osvědčení úpadku dlužníka téměř nikdy nepostačuje samotný návrh, ale soud musí učinit ještě dotazy minimálně ve vztahu k věřitelům dlužníka (navrhovatele), které dlužník označil ve svém návrhu. V praxi se téměř nevyskytují případy, kdy by součástí návrhu dlužníka byla osvědčení o splatných pohledávkách jeho věřitelů. Pokud chtěl zákonodárce nastolit situaci, kdy soud bude o zmíněných návrzích rozhodovat obratem,měl do textu § 4 odst. 3 ZKV jako obligatorní náležitost dlužnického návrhu uvést i listiny osvědčující splatné pohledávky věřitelům dlužníka, a nikoliv pouze uvedení okolností, které úpadek osvědčují. Pak by druhá část věty byla v praxi realizovatelná. Není proveditelné, aby soud v rozmezí 10 pracovních dnů ode dne doručení úplného návrhu doručil výzvy známým věřitelům dlužníka, získal od nich adekvátní odpovědi a současně doručil dlužníku výzvu na úhradu zálohy na nákladu konkursu podle ustanovení § 5 novely ZKV včetně rozhodnutí, zda nezaplacení zálohy bude či nebude důvodem pro zastavení řízení před prohlášením konkursu.

Zamítne-li soud návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, je dle nového znění odstavce 4 povinen podat návrh na výmaz dlužníka z obchodního rejstříku. Nastává zde další otázka, plynoucí z  tohoto ustanovení a to ta, zda soud bude v takovém případě sám sobě podávat návrh na zahájení takového řízení, nebo zda bude soud v takovém případě povinen uhradit soudní poplatek, kerý podle položky č. 13 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. O soudních poplatcích ve zněních předpisů činí 1 000 Kč, nebo je od něj osvobozen? Další otázkou je, zda soud bude účastníkem řízení o výmazu dlužníka z obchodního rejstříku. Není zcela samozřejmě, proč zákonodárce neupravil toto ustanovení tak, že oznámení soudu o prohlášení konkursu je považováno za návrh na zahájení řízení o změně zápisu, podobně, jako v novelizovaném ustanovení § 13. odst. 5. 

§ 17
Zjištění podstaty

(1) Úpadce je povinen neprodleně sestavit a odevzdat správci seznamu svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres, odevzdat správci své účetnictví i všechny potřebné doklady a poskytnout mu nutná vysvětlení. Předložený seznam majetku a závazků musí úpadce podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný.

(2) Seznam majetku a závazků se všemi náležitostmi, účetnictví a všechny potřebné doklady včetně nutných vysvětlení předloží úpadce správci bez zbytečného odkladu nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu.

(3) Je-li dlužníkem právnická osoba, má povinnost podle odstavců 1 a 2 její statutární orgán nebo osoby, které jsou jeho členy, nebo likvidátor,pokud je právnická osoba v likvidaci, nebo nucený správce podle zvláštních předpisů; této povinnosti se uvedené osoby nemohou zprostit ani tehdy, pokud ze své funkce odstoupí nebo sejí vzdají v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu.

Novela se v tomto ustanovení § 17, odst. 3 ZKV snaží reagovat na situaci, kdy se statutární orgány úpadců snažily zprostit své povinnosti spolupracovat se správcem konkursní podstaty a soudem tím, že se zprostily svých funkcí ve statutárních orgánech úpadce. Zákon nyní neoddiskutovatelně stanoví, že tyto osoby se výše zmíněným způsobem svých povinností v souvislosti s konkursním řízením vůči správci nebo soudu zprostit nemohou, čímž má být zamezeno průtahům v konkursním řízení, které tyto osoby, odvoláváními se na svoji neúčast ve statutárních orgánech úpadce velice často způsobovaly.(2)

§ 31

(1) V rozvrhu se uspokojují nejdříve dosud nezaplacené pohledávky za podstatou (§31 odst. 2) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3). Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení podstaty na úhradu všech těchto pohledávek, uspokojí se nejdříve hotové výdaje a odměna správce, potom náklady spojené s udržováním a správou podstaty, poté soudní poplatek za konkurs, poté pohledávky výživného ze zákona; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.

(2) Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se pohledávky uspokojí podle svého zařazení do tříd. Ze zbývajícího výtěžku ze zpeněžení konkursní podstaty připadá 30% na první třídu a 70% na druhou třídu. Nebudou-li v některé třídě vyčerpány všechny prostředky připadající na uspokojení do ní patřících pohledávek, přesunou se tyto prostředky do bezprostředně následující třídy.

(3) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže třídy, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojené pohledávky či jejich části z první třídy se uspokojují ve třídě druhé.

(4) Pohledávkami první třídy jsou nároky úpadcových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů, vzniklé poslední tři roky před prohlášením konkursu, pokud nešlo o pohledávky podle § 31 odst. 3, nároky účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem a pohledávky výživného ze zákona. Pohledávkami druhé třídy jsou ostatní pohledávky.

(5) Je-li úpadcem banka, uspokojují se v rozvrhu pohledávky majitelů hypotéčních zástavních listů před pohledávkami uvedenými v odstavci 2. Nelze-li uspokojit všechny tyto pohledávky, uspokojí se poměrně.

(6) Pokud při rozvrhu nebudou uspokojeny náklady spojené s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce na odměnu a úhradu hotových výdajů, lze je uspokojit ze zálohy na náklady konkursu, a to v poměru, který určí soud; jinak se tato záloha nebo její zbytek vrací navrhovateli.

Novela provedená zákonem č. 105/2000 Sb. Zcela nově koncipovala pořadí uspokojení v rámci konkursu, úpravou tzv. rozvrh. Nejpodstatnější změnou je zrušení třetí třídy pohledávek věřitelů a nový způsob rozdělení peněžních prostředků získaných zpeněžením majetku z konkursní podstaty mezi pohledávky první a druhé třídy.

Pořadí uspokojení je následující:

1. dosud nezaplacené pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2 ZKV)

2. dosud nezaplacené pracovní nároky (§ 31 odst. 3 ZKV )
Pohledávky uvedené pod body +. A 2. jsou při uspokojování rovnocenné a v případě nedostatku peněžních prostředků pro jejich uspokojení jsou uspokojovány v tomto pořadí:
a) hotové výdaje a odměna správce konkursní podstaty,
b) náklady na udržování a správu konkursní podstaty,
c) soudní poplatek za konkurs,
d) pohledávky výživného ze zákona vzniklé po prohlášení konkursu,
e) poměrně ostatní pohledávky z bodu 1. a 2. (tj. § 3+ odst. 2 písm. c) až f) a pracovní nároky dle § 31 odst. 3 ZKV)

3. pohledávky 1. třídy (§ 32 odst. 4 ZKV), kterými jsou:
a) pracovní nároky dle § 31 odst. 3 písm. c) až i) ZKV vzniklé za dobu tři roky před prohlášením konkursu do  prohlášení konkursu, resp. do měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém byl konkurs prohlášen,
b)nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem,
c) pohledávky výživného ze zákona vzniklé před prohlášením konkursu.

Na pohledávky I. Třídy je vyčleněno 30% z výtěžku ze zpeněžení konkursní podstaty zbylého po uspokojení pohledávek pod body 1. a 2. Nebudou-li z takto vymezené částky uspokojeny všechny pohledávky I. třídy uspokojí se poměrně a jejich neuspokojená část bude zařazena do II. Třídy.

Nebudou-li vyčerpány prostředky vyčleněné k uspokojení pohledávek I. Třídy bude jejich zbylá část použita pro uspokojení pohledávek II. Třídy (§ 32 odst. 2 ZKV), mezi něž patří:

4. pohledávky II. Třídy (§32 odst. 4 poslední věta ZKV) mezi něž patří:
a) všechny ostatní dosud nevyjmenované pohledávky,
b) neuspokojené části pohledávek I. Třídy (viz bod 3.).

Na pohledávky II. Třídy je vyčleněno 70% z výtěžku za zpeněžení konkursní podstaty zbylého po uspokojení pohledávek pod body 1. a 2

V rámci omezené kapacity této práce jsem se zabývala pouze několika málo ustanoveními, které v praxi budou pravděpodobně činit obtíže. Problematika novely Zákona o konkursu a vyrovnání je však mnohem obsáhlejší.

Tento zákon byl za dobu své účinnosti novelizován již čtrnáctkrát, přičemž jednotlivé novelizace na sebe ne vždy zcela navazovaly. Nejvhodnějším řešením celé situace kolem konkursního řízení by bylo zpracování zcela nového kodexu,jenž se vyvaruje chyb svého předchůdce a bude hledat vzor nejen v zahraničních právních úpravách, ale i v dosavadní praxi a bude čerpat i z historie českého konkursního práva.