Tato část se zabývá právními aspekty vzniku a zániku funkce likvidátora.

Vznik a zánik funkce likvidátora

IV.1 Ustanovení kandidáta do funkce likvidátora

Likvidátora kapitálové společnosti ustanovuje do funkce volbou nebo jmenováním:

1) valná hromada společnosti (§ 153 odst. 1 ObchZ u s.r.o., resp. § 219 odst. 1 ObchZ u a.s.), s výjimkou valné hromady banky, investiční společnosti, investičního fondu, akciové pojišťovny, zajišťovny a penzijního fondu,

2) soud:
a) pokud rozhodl sám podle § 68 odst. 6 ObchZ o likvidaci společnosti (§ 71 odst. 2 ObchZ),
b) pokud bez zbytečného odkladu likvidátora nezvolila valná hromada (§ 71 odst. 1 věta druhá ObchZ),
d) pokud dosavadní likvidátor zemřel, vzdal se funkce nebo byl odvolán a valná hromada bez zbytečného odkladu nezvolila nového likvidátora (§ 71 odst. 3 posl. věta ObchZ),
e) na návrh osoby, která prokáže svůj právní zájem, pokud valnou hromadou zvolený likvidátor porušuje své povinnosti, přičemž musí zároveň jmenovat nového likvidátora (§ 71 odst. 4 ObchZ),
g)na návrh akcionářů vlastnících alespoň 10% základního jmění, pokud uzná relevantnost jejich důvodů, přičemž zároveň odvolá likvidátora jmenovaného valnou hromadou (§ 219 odst. 2 ObchZ),

V řízení o návrhu na jmenování nebo odvolání likvidátora je věcně příslušným výlučně krajský soud (§ 9 odst. 4 písm. c)-g) OSŘ).

Obchodní zákoník připouští jmenování/volbu více likvidátorů s tím, že každý z likvidátorů získává zcela samostatnou působnost nezávisle na ostatních, pokud ovšem z jmenování/volby nevyplývá něco jiného (§ 70 odst. 3 posl. věta ObchZ).

IV.2 Zánik funkce likvidátora

Obchodní zákoník nestanoví nic o způsobu ukončení výkonu funkce likvidátora neurčuje. S přihlédnutím ke způsobům ukončení výkonu funkce členů statutárních orgánů kapitálových společností lze proto dovodit, že výkon funkce likvidátora končí:

1) ukončením likvidace; společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku(§ 68 odst. 1 ObchZ),

2) smrtí likvidátora-fyzické osoby,

3) zánikem likvidátora-právnické osoby (§ 36 ZoB),

4) rezignací na funkci, a 

5) odvoláním z funkce.

IV.2.1 Rezignace

Jak již bylo judikováno,(1) pro rezignaci likvidátora platí obecné ustanovení § 66 odst. 1 ObchZ o zániku funkce člena orgánu společnosti.

Podle ustanovení § 66 odst. 1 ObchZ per analogiam může likvidátor ze své funkce odstoupit, je však povinen to oznámit orgánu, který je zvolil nebo jmenoval do funkce, tj.:

1) likvidátor jmenovaný valnou hromadou tak musí oznámit rezignaci valné hromadě, a 

2) likvidátor jmenovaný soudem musí oznámit rezignaci soudu,

Obchodní zákoník konstruuje rezignaci jako dvoufázový akt:
a) vlastní rezignaci, která nabývá platnosti okamžikem doručení oznámení orgánu, který likvidátora zvolil nebo jmenoval. ObchZ nestanoví nic o její formě, proto postačí forma ústní, a 
b) ukončení výkonu funkce; likvidátor je povinen vykonávat svoji funkci do doby, dokud jeho rezignaci na nejbližším zasedání neprojedná valná hromada, která jej do funkce jmenovala; valná hromada je povinna projednat rezignaci na prvním zasedání poté, co se o rezignaci dozví, pokud stanovy, společenská/zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina nestanoví jinou lhůtu (§ 66 odst. 1 ObchZ). Pokud tak valná hromada neučinila, výkon funkce končí bez ohledu na to dnem, kdy tak učinit měla. Smyslem zákonné úpravy je zabránit příliš velkým časovým prodlevám mezi vlastním aktem rezignace a ukončením výkonu funkce. Pokud likvidátora jmenoval soud, pak výkon funkce končí dnem následujícím po dni doručení oznámení.

IV.2.2 Odvolání z funkce

Likvidátora z jeho funkce odvolává ten, kdo jej do této funkce zvolil nebo jmenoval. V § 153 odst. 1 ObchZ je stanoveno, že likvidátora pouze volí valná hromada, to ovšem ještě neznamená, že by jej nemohla i odvolat. Právě naopak, odvolat jej může, a to proto, že i zde platí obecný princip, že ten orgán, který někoho do funkce zvolil/jmenoval, může jej i odvolat. (2) Kromě toho, předmětné ustanovení § 153 odst. 1 ObchZ nezakazuje, aby valná hromada mohla likvidátora odvolat, a tudíž s použitím ústavního principu Co není zakázáno, je dovoleno (čl. 2 odst. 3 LPS), je takovýto postup možný. Je ovšem pravdou, že dikci § 153 odst. 1 ObchZ je nutno posuzovat jakožto mezeru v zákoně, přičemž nezbývá v takovém případě jiné řešení, než danou otázku vykládat s pomocí zásad, na kterých je ObchZ postaven, (3) což je z hlediska požadavku jasnosti a srozumitelnosti právní úpravy zcela nevyhovující.

Kromě toho může likvidátora zvoleného valnou hromadou z jeho funkce vždy odvolat též soud:

1) na návrh osoby, která prokáže svůj právní zájem, pokud valnou hromadou zvolený likvidátor porušuje své povinnosti, přičemž zároveň musí jmenovat nového likvidátora (§ 71 odst. 4 ObchZ), nebo

2) na návrh akcionářů majících akcie nebo zatímní listy, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje alespoň 10% základního jmění, pokud uzná opodstatněnost těchto důvodů, přičemž zároveň musí jmenovat nového likvidátora (§ 219 odst. 2 ObchZ); soudem jmenovaného likvidátora nemůže valná hromada a.s. odvolat z jeho funkce.

IV.3 K otázce postupu, pokud společnost v likvidaci nemá likvidátora

Pozbude-li likvidovaná společnost z jakýchkoliv důvodů likvidátora (a nemá-li jiného), nebo u společnosti, která vstoupila do likvidace není likvidátor zvolen/jmenován, je povinností její valné hromady, resp. příslušných úřadů u zvláštních typů a.s., bez zbytečných odkladů zvolit/jmenovat nového likvidátora. Pokud se tak nestane, platí, že likvidátora jmenuje ex officio soud (§ 71 odst. 3 věta druhá ObchZ).

Rovněž v případě, že společnost, která vstoupila do likvidace nemá likvidátora, protože žádný likvidátor vůbec nebyl zvolen/jmenován, platí, že soud ex officio likvidátora jmenuje (§ 71 odst. 1 věta druhá ObchZ).

Podmínkou tohoto postupu ovšem je, že se soud o takovéto situaci vůbec dozví, což se nemusí stát.

IV.4 Povaha zápisu likvidátora do obchodního rejstříku

Likvidátor může jednat jménem společnosti až ode dne provedení zápisu do obchodního rejstříku (§ 70 odst. 3 ObchZ); do této doby jedná za společnost dosavadní statutární orgán. Tento zápis má výlučně konstitutivní povahu. Likvidátor zásadně nemůže jednat jménem společnosti dříve, než je do obchodního rejstříku zapsán jak vstup společnosti do likvidace, tak osoba likvidátora; k úkonům, které by učinil dříve, soud nemůže přihlédnout. (4)

Tato legislativní konstrukce je nevyhovující, neboť likvidace společnosti nemůže fakticky začít dříve, resp. již zahájená likvidace nemůže pokračovat, není-li likvidátor zapsán v obchodním rejstříku. Likvidátor může do doby svého zápisu působit jen v rámci organizačních vztahů uvnitř společnosti, což vzhledem k přetíženosti rejstříkových soudů v praxi znamená značnou časovou prodlevu. Lze proto přivítat, že tzv. velká novela ObchZ, kterou již Poslanecká sněmovna schválila, předpokládá, že zápis likvidátora do obchodního rejstříku bude mít napříště povahu deklaratorní.

Do obchodního rejstříku se zapisují tyto skutečnosti (§ 28 ObchZ):
1) jméno a příjmení,
2) bydliště,
3) rodné číslo nebo datum narození (§ 28 odst. 7 ObchZ);

Dokumenty o vzniku a zániku funkce likvidátora se zakládají do sbírky listin (§ 27a odst. 2 písm. b) ObchZ).

Vlastní výkon funkce likvidátora však končí ex tunc, tj. dnem skutečného ukončení výkonu funkce; výkon funkce však nemůže skončit dříve, než nastane některý z právně relevantních důvodů zániku funkce likvidátora.

Výmaz zapsaného likvidátora z obchodního rejstříku tu nemá konstitutivní povahu. Od okamžiku skončení výkonu funkce není bývalý likvidátor oprávněn k jakémukoliv jednání ve věci likvidace společnosti.

JUDr. Tomáš Dvořák je asistentem na katedře obchodního práva Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
Článek byl v tištěné podobě publikován v časopise Právník č. 8/2000 na straně 753, pod názvem K některým otázkám spojeným s osobou likvidátora kapitálových společností.