Ve svém předchozím článku jsem se zabýval pojmem stanov akciové společnosti v Německu, Rakousku a Švýcarsku a jejich náležitostmi. K dané problematice nedílně také patří otázka změn tohoto dokumentu. Právě otázce změn stanov v právních úpravách Rakouska, Německa a Švýcarska se bude věnovat následující pojednání..

První část tohoto článku bude věnována úpravě dané otázky v Německu a Rakousku. Výklad o zákonné úpravě otázky změn stanov v obou uvedených zemích, spojuje autor zcela záměrně a to z toho důvodu, že jsou téměř totožné. Hlavní výklad bude věnován úpravě německé ovšem s tím, že odkazy na paralelní shodnou úpravu rakouskou bude uváděn vždy u projednávané otázky v závorce. Otázce změn stanov se věnuje šestý díl v ustanoveních § 179 a násl. dAktG (§ 145 a násl. őAktG). Uvedený šestý díl obsahuje také úpravu zvyšování a snižování základního kapitálu, jelikož i tato problematika velmi úzce souvisí s úpravou změn stanov.

Demonstrativní výčet otázek patřících do působnosti valné hromady nalezneme v ustanovení § 119 odst. 1 dAktG, přičemž další pravomoci mohou valné hromadě přiznat stanovy, ale také zákon v jeho jiných ustanoveních. Z pohledu této práce je nejdůležitější ustanovení § 119 odst. 1 bod 5 dAktG. Podle tohoto ustanovení spadá do působnosti valné hromady také otázka změn stanov. Obecným ustanovením upravujícím počet hlasů potřebných k přijetí usnesení o jednotlivých otázkách patřících do působnosti valné hromady, je ustanovení § 133 odst. 1 dAktG. Podle tohoto ustanovení stačí pro přijetí usnesení valné hromady prostá většina hlasů, pokud zákon nebo stanovy nevyžadují vyšší počet hlasů.

Podrobnější úpravu procedury změn stanov obsahuje dAktG v ustanoveních § 179 a násl. (§ 145 a násl. őAktG). Odstavec 1 tohoto ustanovení v souvislosti s ustanovením § 119 odst. 1 bod 5 dAktG. svěřuje změnu stanov do působnosti valné hromady s tím, že za jistých okolností, ve velmi malém počtu případů, může být otázka změn stanov svěřena do působnosti dozorčí rady.

Jak bylo uvedeno výše, k přijetí usnesení valné hromady, je třeba prosté většiny hlasů, pokud zákon nebo stanovy nepožadují vyšší počet hlasů. V otázce změny stanov mohou stanovy požadovat vyšší počet hlasů v souladu s ustanovením § 179 odst. 2 dAktG. (§ 146 odst. 1 őAktG.). V případě, že valná hromada hlasuje o změně stanov, je třeba k přijetí usnesení souhlasu nejméně tří čtvrtin hlasů v poměru k základnímu kapitálu. Stanovení právě uvedené většiny je spíše ustanovením obecným v otázce změn stanov. Stejné ustanovení totiž připouští, aby stanovy upravily pro různé otázky změn stanov, také různé většiny potřebných hlasů.

Ustanovení § 179 odst. 2 a násl. dAktG (§ 146 odst. 1 věta druhá őAktG) potom uvádějí různé otázky změn stanov, ve kterých mohou stanovy vyžadovat jinou většinu hlasů k přijetí změnu stanov na straně jedné a otázky, ve kterých mohou stanovy požadovat pouze větší kvalifikovanou většinu k přijetí usnesení o změně stanov.

Tak pokud bude společnost na valné hromadě rozhodovat např. o změně stanov v otázce změny účelu podnikání dle ustanovení § 179 odst. 2 dAktG (§ 146 odst. 1 őAktG), mohou stanovy k přijetí potřebného usnesení vyžadovat pouze vyšší počet hlasů, než jsou obecně potřebné tři čtvrtiny hlasů v poměru k základnímu kapitálu.

Stejně tak platí právě uvedená úprava i v případě, že akciová společnost vydala více druhů akcií a valná hromada společnosti rozhoduje dle ustanovení § 179 odst. 3 dAktG (§ 146 odst. 2 őAktG) o znevýhodnění majitelů jednoho z druhů akcií. Tato znevýhodněná skupina akcionářů, v tomto případě schvaluje zvláštní usnesení podle předchozího odstavce, tj. dle ustanovení § 179 odst. 2. 

Dalším takovým případem je situace, kdy společnost uzavírá smlouvu podle ustanovení § 179a dAktG, která ji zavazuje k převodu celého majetku společnosti mimo režim zákona o přeměně. V tomto případě valná hromada přijímá usnesení podle § 179 dAktG. Také v tomto případě mohou stanovy požadovat pro přijetí takového usnesení pouze větší počet hlasů.

Podobně je tomu také v případě usnesení podle ustanovení § 180 dAktG (§ 147 őAktG), které ukládá akcionářům vedlejší povinnosti. Potom je pro přijetí tohoto usnesení třeba souhlasu všech dotčených akcionářů.

Samostatnou skupinou případů, kdy se mohou stanovy odchýlit v otázce požadavku na počet hlasů schvalujících přijetí usnesení o změně stanov, jsou případy zvyšování a snižování základního kapitálu společnosti. Zvýšit základní kapitál může společnost podle německého akciového zákona celkem čtyřmi způsoby a snížit celkem třemi způsoby. Při každém z nich je možné stanovami upravit jinou většinu hlasů potřebnou k přijetí předmětného usnesení.

Prvním způsobem zvyšování základního kapitálu je jeho řádné zvýšení, tj. zvýšení proti přijetí vkladů, podle ustanovení § 182 a násl. dAktG (§ 149 a násl. őAktG). Takové usnesení je třeba dle ustanovení § 182 odst. 1 dAktG (§ 149 odst. 1 őAktG) přijmout třemi čtvrtinami přítomných hlasů v poměru k základnímu kapitálu. V tomto případě mohou stanovy požadovat jakoukoliv jinou většinu hlasů k přijetí předmětného usnesení, tj. vyšší i nižší, pokud nebudou upisovány přednostní akcie bez hlasovacích práv. Pokud by šlo o tento případ, mohou stanovy požadovat pouze vyšší počet hlasů.

Druhým způsobem zvýšení základního kapitálu je jeho podmíněné zvýšení podle ustanovení § 192 a násl. dAktG (§ 160 a násl. őAktG). Potřebné usnesení je možné valnou hromadou přijmout tří čtvrtinovou většinou přítomných hlasů a stanovy mohou potřebnou většinu hlasů pouze zvýšit a to v souladu s ustanovením § 193 odst. 1 dAktG (§ 160 odst. 1 őAktG).

Třetím způsobem je zvýšení základního kapitálu představenstvem na základě zmocnění uděleným mu valnou hromadou. Takové zmocňovací usnesení pro představenstvo může valná hromada přijmout tří čtvrtinovou většinou přítomných hlasů a stanovy mohou uvedenou většinu v souladu s ustanovením § 202 odst. 2 dAktG (§ 169 odst. 1 őAktG) pouze zvýšit.

Posledním, čtvrtým způsobem zvýšení základního kapitálu je jeho zvýšení z vlastních zdrojů společnosti podle ustanovení § 207 a násl. dAktG. Uvedené ustanovení ve svém odst. 2 pro případ přijetí příslušného usnesení valné hromady odkazuje na použití ustanovení § 182 odst. 1 dAktG v části věnované řádnému zvýšení základního kapitálu. To znamená, že příslušné usnesení musí valná hromada přijmout dvěma třetinami přítomných hlasů s tím, že stanovy mohou požadovat větší i menší většinu hlasů k přijetí tohoto usnesení.

Ke snížení základního kapitálu může dle německého akciového zákona dojít celkem třemi způsoby. Také v jejich případě se mohou stanovy odchýlit v otázce potřebných většin pro přijetí příslušného usnesení.

Prvním způsobem je řádné snížení základního kapitálu podle ustanovení § 222 a násl. dAktG (§ 175 a násl. őAktG). Usnesení o uvedeném snížení základního kapitálu lze podle ustanovení § 222 odst. 1 dAktG (§ 175 odst. 1 őAktG) přijmout tří čvrtinovou většinou přítomných hlasů. Stanovy podle téhož ustanovení mohou požadovat větší počet hlasů.

Stejně tak je tomu také u tzv. zjednodušeného snížení základního kapitálu podle ustanovení § 229 a násl. dAktG (§ 182 a násl. őAktG), jehož odst. 3 (odst. 2) odkazuje na použití mimo jiné i ustanovení § 222 odst. 1, 2 dAktG (§ 175 odst. 1 őAktG).

Posledním způsobem snížení základního kapitálu je jeho snížení vzetím akcií z oběhu podle ustanovení § 237 a násl. dAktG (§ 192 a násl. őAktG). Podle odst. 2 tohoto ustanovení se na danou problematiku použijí ustanovení týkající se řádného snížení základního kapitálu. Ke snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu, je tedy dle ustanovení § 237 odst. 2 dAktG (§ 192 odst. 2 őAktG) v souvislosti s ustanovením § 222 odst. 1 dAktG (§ 175 odst. 1 őAktG) třeba přijetí daného usnesení třemi čtvrtinami přítomných hlasů a stanovy mohou tuto většinu ještě pouze zvýšit. Pokud ovšem ke snížení základního kapitálu touto cestou dochází v případech uvedených v taxativním výčtu ustanovení § 237 odst. 3 dAktG (§ 192 odst. 3 őAktG), postačí k přijetí potřebného usnesení prostá většina hlasů, kterou mohou stanovy libovolně zvýšit.

Dlužno ještě podotknout, že pokud se některá z výše uvedených změn základních kapitálu ve společnostech s vícero druhy akcií dotkne majitelů některého z těchto druhů, je třeba také přijetí zvláštního usnesení podle ustanovení § 179 odst. 3 dAktG (§ 149 odst. 2 őAktG), přičemž tuto povinnost uvádějí i ustanovení týkající se již jednotlivých způsobů změn stanov prostřednictvím změn základního kapitálu.

Závěrem třeba doplnit, že každá změna stanov může nabýt účinnosti teprve zápisem do obchodního rejstříku v souladu s ustanovením § 181 odst. 3 dAktG (§ 148 odst. 1 őAktG).

Zatímco německá a rakouská úprava změn stanov akciové společnosti je téměř totožná, úprava dané otázky podle švýcarského práva je odlišná. Problematiku změn stanov upravuje velice rámcově ustanovení § 647 OR. Z uvedeného ustanovení je zřejmé, že o změnách stanov mohou rozhodnout dva orgány, a sice valná hromada a představenstvo. Rozhodnutí o změně stanov musí být vyhotoveno písemně, formou veřejné listiny. Účinnost takové změny vůči třetím osobám nastává okamžikem zápisu této změny do obchodního rejstříku. V souladu s ustanovením § 703 OR přijímá valná hromada svá usnesení absolutní většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nebo stanovy nepožadují větší počet hlasů pro přijetí daného usnesení. Výčet případů, kdy zákon vyžaduje k přijetí usnesení valné hromady větší počet než absolutní většinu zastoupených hlasů, nalezneme v ustanovení § 704 odst. 1 OR. Řada z nich se přímo týká stanov akciové společnosti a bude tak znamenat jejich změnu. Odstavec 2 téhož ustanovení navíc umožňuje v rámci fakultativních náležitostí stanov výčet z odstavce 1 ještě rozšířit, případně zvýšit počet hlasů potřebných pro přijetí těchto usnesení nad zákonný rámec. Možnost této fakultativní úpravy koresponduje i s ustanovením § 703 OR. Mimoto mohou stanovy v souvislosti s ustanovením § 703 OR požadovat odlišný počet hlasů potřebných k přijetí usnesení valné hromady i v jiných otázkách, pokud to bude v souladu se zákonnou úpravou.

Druhým orgánem akciové společnosti, který může svým rozhodnutím změnit stanovy je v souladu s ustanovením § 651 odst. 1 a 4 OR představenstvo. Je tomu tak v souvislosti se změnami základního kapitálu. Stejně tak jako německá a rakouská úprava, i  švýcarský zákon rozlišuje celkem čtyři způsoby zvýšení základního kapitálu. Může jít o řádné zvýšení základního kapitálu dle ustanovení § 650 a násl. OR, zvýšení základního kapitálu představenstvem dle ustanovení § 651 a násl. OR, zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů dle ustanovení § 652d a násl. OR a konečně podmíněné zvýšení základního kapitálu dle ustanovení § 653 a násl. OR. Pokud o změně stanov zvýšením základního kapitálu rozhoduje valná hromada, musí tak učinit v souladu s ustanovením § 704 odst. 1, bodem 4 a 5 OR kvalifikovanou většinou hlasů. Pokud o zvýšení základního kapitálu rozhoduje dle ustanovení § 651 OR představenstvo, a to na základě pověření udělené mu valnou hromadou, je k přijetí tohoto usnesení v souladu s ustanovením § 713 OR třeba většiny zastoupených hlasů členů představenstva. Představenstvo je tedy stejně jako i v jiných, v rámci této práce posuzovaných, zákonných úpravách druhým orgánem oprávněným měnit stanovy akciové společnosti. Navíc není bez zajímavosti, že představenstvo může být stanovami oprávněno ke korekturám písařských chyb ve stanovách a k provedení čistě redakčních změn stanov.

Na rozdíl od ostatních posuzovaných zákonných úprav, přiznává švýcarská úprava v ustanovení § 652g OR představenstvu širší právo, resp. povinnost, měnit stanovy. Na základě systematického výkladu ustanovení § 650 až 652h OR lze dospět k závěru, že představenstvo má povinnost v případech řádného zvyšování základního kapitálu, zvyšování základního kapitálu představenstvem a zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů provést následně změnu stanov v souladu s ustanovením § 652g odst. 1 OR. Otázkou zůstává, jakou roli, má při změně stanov prostřednictvím řádného zvýšení základního kapitálu a zvýšení základního kapitálu, valná hromada. Dle názoru autora této práce, je nutné přiznat vliv na tuto změnu stanov jak valné hromadě, tak představenstvu. Rozhodnutí valné hromady o jednom z výše uvedených způsobů zvýšení základního kapitálu, je totiž podmínkou pro následné provedení změny stanov představenstvem. Nepochybným faktem však stále zůstává, že stanovy akciové společnosti mohou být dle švýcarské zákonné úpravy změněny pouze usnesením valné hromady, nebo představenstva společnosti. To je ostatně také shodný rys všech, v rámci tohoto článku, posuzovaných zákonných úprav.