Právní charakteristika v.o.s.

1. Právní charakteristika v.o.s.

Třídění forem obchodních společností zařazuje veřejnou obchodní společnost do  kategorie osobních společností, v nichž společník dává společnosti určitý kapitálový vklad, svou pracovní sílu, má právo jednat jménem společnosti ve všech věcech a  právo společnost řídit. Záležitosti společnosti spravují všichni společníci společně, každý má jeden hlas. Ručení společníka za  závazky společnosti je neomezené.

Podstatnými znaky veřejné obchodní společnosti podle Obchodního zákoníka jsou:
»1. podnikání alespoň dvou osob (společníků),
»2. pod společným obchodním jménem,
»3.  solidární ručení společníků za  závazky společnosti veškerým svým majetkem.


Obchodní jméno společnosti může být fantazijní, nebo je může tvořit jméno jednoho ze  společníků, nebo jména společníků, iniciály jejich jmen apod. Vždy však musí obsahovat dodatek, že jde o  veřejnou obchodní společnost, což je možné i použitím zkratek "veř. obch. spol." nebo v.o.s. Možné jsou i kombinace označení fantazijního se jmény společníků. Pokud je v obchodním jménu společnosti použito jméno alespoň jednoho ze  společníků, postačí (místo zkratky "veř. obch. spol") dodatek ke jménu "a spol".

2. Vznik v.o.s.

Společnost je založena uzavřením společenské smlouvy, avšak dosud nevznikla jako subjekt práv a  povinností (právnická osoba). Společenská smlouva musí být uzavřena v písemné formě.

Podstatné náležitosti společenské smlouvy jsou:
»1. obchodní jméno a sídlo společnosti,
»2.  určení společníků (u fyzických osob jejich jména a bydliště, u právnických osob jejich název a sídlo),
»3. předmět podnikání společnosti.


Tyto náležitosti společenská smlouva obsahovat musí, aby společnost mohla být zapsána do obchodního rejstříku. Dále je třeba, aby se  společníci shodli na  jejích dalších ustanoveních nebo na tom, že žádná další ustanovení smlouva obsahovat nebude.

Jestliže je dosaženo shody o  všech ustanoveních společenské smlouvy, společníci tuto smlouvu podepíší. Protože pravost podpisů společníků na  společenské smlouvě musí být úředně ověřena, podepisují ji společníci až před orgánem oprávněným k ověřování podpisů (notář nebo příslušný orgán obecního úřadu). Za právnickou osobu podepisuje ta osoba (fyzická), která je k  tomu podle statutu právnické osoby oprávněna (tj. její statutární orgán).

Společenskou smlouvu lze však uzavřít i prostřednictvím zmocněnců, vybavených k  tomu náležitou plnou mocí. Taková plná moc musí být opatřena úředně ověřeným podpisem zmocnitele, a připojí se ke společenské smlouvě. Smlouvu pak podepisuje zmocněnec.

Podpisy všech společníků (popřípadě jejich zmocněnců) sice nemusí být učiněny ve  stejný den, avšak teprve datem posledního podpisu je smlouva uzavřena a  společnost je založena.

Ust. § 78 odst. 2 potom vymezuje, jaký speciální postup je nutno volit k  zápisu veřejné obchodní společnosti do obchodního rejstříku. Návrh na  zápis podepisují všichni společníci a  přikládá se k němu společenská smlouva. Tento zápis má konstitutivní charakter, neboť jím se  teprve konstituuje společnost jako právnická osoba.

3. Majetková charakteristika společnosti

Veřejná obchodní společnost je právnickou osobou, má vlastní majetek tvořený jednak vklady společníků, jednak tím, co společnost nabyla svou podnikatelskou činností. Společník je povinen splatit svůj vklad ve lhůtě stanovené ve  společenské smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti. Při opoždění s  placením peněžitého vkladu je společník podle ust. § 80 odst. 2 povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 20 % dlužné částky. Společenská smlouva ovšem může tuto povinnost vyloučit, popř. stanovit částku úroku z prodlení v jiné výši.

Vklad určený společenskou smlouvou není společník povinen dále zvyšovat nad hodnotu ve smlouvě uvedenou ani doplňovat tuto hodnotu v  případě ztrát společnosti. Společenská smlouva opět může obsahovat jiné řešení.

Právní úprava nerozlišuje mezi základním jměním a podíly jednotlivých společníků ve  smyslu obdobném kapitálovým společnostem. Majetek společnosti tvořený vklady společníků i  přírůstky plynoucími z činnosti společnosti tvoří jednotu, nelze hovořit o  podílu společníka jako o poměru jeho vkladu k základnímu jmění. Podíl společníka se zde chápe jako číselná hodnota, která udává, kolik by společník obdržel v penězích ze společného jmění, popřípadě jak vysokou ztrátu by musel uhradit, kdyby v  době výpočtu nastalo majetkové vypořádání mezi společníky.

O ručení společníka říká § 86 obch. zák., že veřejná obchodní společnost odpovídá za  své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně, bez ohledu na důvod vzniku těchto závazků. Stejně jako společníci ručí i  ten, kdo do společnosti přistoupil později, a to i za závazky vzniklé před jeho přistoupením. Může však požadovat na ostatních společnících, aby mu poskytli náhradu tohoto plnění a  uhradili náklady s  tím spojené. Jestliže zanikne účast společníka ve společnosti za trvání společnosti, ručí tento společník jen za závazky vzniklé před zánikem jeho účasti.

4. Práva a povinnosti společníků

Zákon nenařizuje, aby společníci převzali určitou vkladovou povinnost, neboť neukládá veřejné obchodní společnosti povinnost mít základní jmění a rezervní fond.

Rozhodnou-li se  však společníci ke vložení určitých vkladů do  společnosti ujednáním ve  společenské smlouvě, vzniká tím společníkům vkladová povinnost. Vklady (peněžité i nepeněžité) se pak splacením (odevzdáním) stávají majetkem společnosti. Těmito vklady se pak vytváří základní jmění veřejné obchodní společnosti. Protože zákon nevyžaduje od této společnosti, aby měla základní jmění, nezapisuje se ani do  obchodního rejstříku. Nezapisují se  tam ani vklady společníků. Neupravuje se  ani zvýšení nebo snížení základního jmění, takže základní jmění se neprojeví tak, jako základní jmění ostatních společností, nýbrž jen jako obchodní majetek společnosti, resp. její obchodní jmění.

Nicméně existuje-li vkladová povinnost společníků, musí je společníci také splnit, a to ve lhůtě, kterou stanovila společnská smlouva. Pokud ji nestanovila, tedy bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti. Společenská smlouva ovšem nemusí zavazovat ke vkladu všechny společníky, ale třeba jen některé. Mohou tedy ve  společnosti být společníci s  vkladem, jiní bez vkladu. Důsledek se pak projeví při dělení zisku společnosti, určené dohodou společníků k rozdělení. Ke vkladům se lze zavázat i později změnou společenské smlouvy.

Prodlení ve splacení vkladu má za následek sankci - úroky z prodlení. Nestanoví-li o  tom společenská smlouva nic, je společník povinen při peněžitém vkladu zaplatit úrok ve výši 20% z dlužné částky. Společenská smlouva však může stanovit úrok vyšší nebo nižší, nebo také to, že úrok z prodlení se  neplatí. Pokud však úrok nebyl výslovně vyloučen, platí úrok ve výši 20%.

Předmětem vkladu mohou být
»1. peníze (peněžitý vklad),
»2. jiné, penězi ocenitelné hodnoty (nepeněžitý vklad).


Jinak lze vklady rozdělit na vklady
»1. ve věcech hmotných,
»2. v právech (ve věcech nehmotných).


Hodnota nepeněžitého vkladu musí být vždy vyjádřena v penězích, takže vklad je třeba ocenit. Způsob ocenění musí obsahovat společnská smlouva.

Osobní výkony, k  nimž se  společníci případně zaváží společenskou smlouvou, nemohou být vkladem, neboť nejsou ani věcí, ani právem. Společníci se  však mohou zavázat k osobnímu výkonu práce pro společnost, aniž by se společností museli uzavřít smlouvu pracovní. V  takovém případě však nejsou podnikateli samostatnými, neboť podnikají nikoli vlastním jménem, ale jménem společnosti, a nikoli na vlastní účet, ale na  účet společnosti. Odměna, kterou si za tuto práci určí a vybírají, se nazývá odměnou podnikatelskou, a její výplata se  zahrnuje do  nákladů společnosti jen do určité výše (podle daňových zákonů). Nic ovšem společníkům nebrání, aby se  současně stali zaměstnanci společnosti a pobírali mzdu za práci.

Základním právem společníka je právo na podíl ze zisku. Způsob, jakým bude tento podíl stanoven, závisí výlučně na dohodě společníků ve  společenské smlouvě. V případě, že nezvolí jiné řešení, poskytuje obchodní zákoník podpůrnou konstrukci v ust. § 82: zisk určený k rozdělení se dělí mezi společníky rovným dílem. Podíl na  zisku je splatný do tří měsíců od schválení roční účetní uzávěrky. Pokud se přihlíží k výši vkladů, které do společnosti jednotliví společníci vnesli, mají nárok na  úroky z  hodnoty svého splaceného vkladu ve  výši, kterou si smluví, jinak na  úroky, jejichž výše bude určena podle úpravy úroků ve smlouvě o úvěru.

K majetkovým právům společníků patří také právo na vypořádací podíl a právo na podíl na likvidačním zůstatku. U veřejné obchodní společnosti však díky jejímu osobnímu charakteru nepřicházejí v úvahu dispoziční práva vážící se k podílu na společnosti.

Dalším právem společníků je právo řídit společnost, a kontrolovat její činnost. K obchodnímu vedení je oprávněn každý společník, předpokládá se  ovšem, že si společníci pro dělbu a výkon těchto činností dohodnou určitá pravidla.

Možné je pověřit obchodním vedením společnosti zčásti nebo zcela jednoho nebo několik společníků. Zbylí společníci pak tohoto práva v  tomto rozsahu pozbývají, pověření společníci se  ale musí řídit rozhodnutím společníků, které bylo učiněno většinou hlasů (pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného, má každý společník jeden hlas).

Společník pověřený obchodním vedením je povinen na požádání informovat ostatní společníky o všech záležitostech společnosti, každý ze společníků je ale oprávněn nahlížet do všech dokladů společnosti.

Rozhodnou-li se  tedy společníci pověřit obchodním vedením společnosti jen některé společníky a sami se tohoto práva vzdají, musí současně rozhodnout
»1.  ve  kterých věcech jsou pověření společníci oprávněni rozhodovat,
»2.  zda mají rozhodovat společně, nebo je každý z nich oprávněn rozhodovat samostatně,
»3.  ve kterých věcech mohou pověření společníci rozhodovat jen se souhlasem všech, popřípadě jaké většiny společníků.

Pověření společníka může být odvoláno, pokud se na tom dohodnou ostatní společníci. Společenská smlouva však jednak může upravit jiným způsobem rozhodování o odvolání, jednak může prohlásit pověření za  neodvolatelné. V takovém případě odejme pověření soud na  návrh kteréhokoli společníka, pokud pověřený společník porušuje svoje povinnosti podstatným způsobem.

Právo jednat navenek vůči třetím osobám má rovněž každý ze  společníků (statutárním orgánem je každý společník). Společenská smlouva upraví pak způsob jejich jednání (každý samostatně či všichni společně), popř. pověří jednáním jménem společnosti navenek opět jen určité společníky. V tom případě jsou statutárním orgánem pouze pověření společníci, ostatní toto postavení ztrácejí.

Zákon zakazuje společníkům jednání, které se  vůči společnosti projeví jako konkurence (střet zájmů), leč by k tomu ostatní společníci svolili.

Zákaz konkurence se  vztahuje na všechny společníky, nikoli tedy jen např. na  společníky pověřené zastupováním společnosti nebo jejím obchodním vedením.

Společníci však mohou dát svolení k  provozování konkurenčních obchodů. Toto svolení by však museli dát všichni společníci, nikoli jen ti, kteří vykonávají funkce obchodního vedení či statutárního orgánu.

Společenská smlouva by mohla upravit zákaz konkurence i jinak, ať už mírněji nebo naopak přísněji.

5. Zrušení a zánik společnosti

Z  osobního charakteru veřejné obchodní společnosti vyplývá celá řada speciálních důvodů pro její zrušení. Jsou taxativně vypočteny v ust. § 88 odst. 1 obch. zák.:
»1. výpověď společníka, byla-li společenská smlouva uzavřena na dobu neurčitou,
»2.  rozhodnutí soudu, porušil-li některý ze  společníků podstatným způsobem společenskou smlouvu, návrh podává jiný společník,
»3. smrt jednoho ze společníků, ledaže by společenská smlouva připouštěla, aby se společníkem stal dědic, ten se  o svou účast přihlásil a  ve  společnosti zůstali alespoň dva společníci,
»4. zánik právnické osoby, která je společníkem,
»5. prohlášením konkursu na majetek některého ze společníků nebo zamítnutí návrhu na  prohlášení konkursu pro nedostatek majetku,
»6.  zbavení nebo omezení způsobilosti k  právním úkonům některého ze společníků,
»7. další důvody, které stanoví společenská smlouva.

Důvody uvedené ve výčtu pod čísly 1, 3, 4, 5, 6 nejsou stanoveny kogentně, zbývající společníci se mohou dohodnout změnou společenské smlouvy, že společnost trvá i nadále bez společníka, jehož se důvod zániku týká.

Blíže upravuje z uvedených důvodů obchodní zákoník jen smrt společníka, kde stanoví následující pravidla:
»1.  Za podmínky, že smrtí společníka společnost nezaniká, může se  dědic přihlásit o  účast ve společnosti do jednoho měsíce od  skončení řízení o  dědictví, přihlášením vstupuje do práv a povinností zemřelého společníka ke dni jeho smrti. Přihlášení musí být písemné a  podpis dědice musí být úředně ověřen.
»2.  Dědic, který se  nepřihlásil, má nárok na vyplacení vypořádacího podílu.
»3. Je-li dědiců více, má výše uvedená práva každý z nich a podíl zemřelého společníka se  rozdělí mezi dědice v poměru, v jakém se podílejí na dědictví.

Společníkovi, který odstoupil ze společnosti za jejího trvání, dědici společníka nebo právnímu nástupci společníka vzniká v  případě, že společnost dále trvá, právo na vypořádací podíl. Tento podíl se  vypočte stejným způsobem jako podíl na likvidačním zůstatku: likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do  výše hodnoty jejich splacených vkladů, zbytek se  rozdělí rovným dílem. Nestačí-li likvidační zůstatek na vrácení splacených vkladů, podílejí se  na  něm společníci v  poměru k jejich výši. Společenská smlouva ale může opět obsahovat odchylné řešení.

Text je určen pro studijní účely.