Kromě obecné úpravy postavení likvidátora a procesu likvidace v ObchZ existují některé zvláštní zákony, které se této problematiky dotýkají.

I. ÚVOD

Kromě obecné úpravy postavení likvidátora a procesu likvidace v ObchZ existují některé zvláštní zákony, které se této problematiky dotýkají. Jedná se o tyto druhy a.s.:

1) banky podle zákona č. 21/1992 Sb. o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoB"),

2) pojišťovny a zajišťovny podle zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví (dále jen "PojZ"),

3) investiční společnosti a investiční fondy podle zákona č. 248/1992 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZISIF"), a 

4) penzijní fondy podle zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPP").

II. K OSOBĚ LIKVIDÁTORA PODLE ZVLÁŠTNÍCH ZÁKONÚ

II.1 Zvláštní požadavky na likvidátora banky

ZoB zná několik odchylek oproti obecné právní úpravě obsažené v ObchZ; ObchZ se zde použije pouze subsidiárně.

Především likvidátorem banky může být od 1.9.1998 i právnická osoba (§ 36 odst. 2 ZoB). Poznámka č.1 Kromě toho, likvidátor banky (bez ohledu na to, zda jde o osobu právnickou nebo fyzickou) musí splňovat některá další zvláštní kriteria. Podle § 36 odst. 2 posl. věty ZoB nesmí být likvidátorem osoba, která:
1) měla nebo má podle § 19 ZoB k bance zvláštní vztah,
2) byla nebo je auditorem banky,
3) na auditu banky se jakýmkoliv způsobem podílela, a to kdykoliv v minulosti nebo v současnosti.

ZoB přitom za osoby mající k bance zvláštní vztah prohlašuje:
a) členy představenstva a dozorčí rady banky,
b) vedoucí zaměstnance banky, tj. fyzické osoby, které na základě pracovní, mandátní, nebo jiné smlouvy zastávají v bance výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a  odpovědnost vymezená stanovami,
c) právnické osoby mající kontrolu nad bankou, jejich vedoucí pracovníci a hlavní akcionáři,
d) členy bankovní rady České národní banky,
e) hlavní akcionáře banky a jakékoliv právnické osoby pod jejich kontrolou,
f) právnické osoby, v nichž kterákoliv z osob uvedených ad a), b), c) má podíl na základním jmění převyšujícím 10%,a
g) osoby blízké Poznámka č.2 osobám uvedeným ad a), b), c).

Je zjevné, že fyzická osoba, která je likvidátorem banky, musí splňovat kromě kriterií stanovených v § 36 odst. 2 ZoB i obecná kriteria způsobilosti, tj. kriteria stanovená v § 194 odst. 7 ObchZ, která platí per analogiam i pro likvidátora. Je rovněž zřejmé, že tato kriteria právnická osoba splňovat nemůže, což plyne z povahy věci. Každá právnická osoba však musí mít svůj statutární orgán, přičemž osoby zastávající funkci (člena) statutárního orgánu této právnické osoby musí splňovat kriteria, která zákon pro ten který typ právnické osoby požaduje.

II.2 Zvláštní požadavky na likvidátora investičních společností a investičních fondů

Také ZISIF má několik zvláštních požadavků na osobu likvidátora investičních společností a investičních fondů; ustanovení ObchZ se zde použijí pouze tehdy, nestanoví-li ZISIF jinak (§ 1 odst. 4 ZISIF).

Likvidátorem investiční společnosti a investičního fondu může být pouze (§ 37m odst. 1 ZISIF):
1) auditor nebo makléř,
2) jehož zájmy nejsou v rozporu se zájmy investorů, a 
3) je zapsán v seznamu likvidátorů vedeném Komisí pro cenné papíry.

Komise pro cenné papíry přitom zapíše do seznamu makléře nebo auditory, kteří (§ 37m odst. 2 ZISIF):
1) jsou bezúhonní,
2) plně způsobilí k právním úkonům,
3) byli doporučeni příslušnými samosprávnými organizacemi,
4) se zápisem souhlasí, a 
5) nebyli v posledních 5 letech z tohoto seznamu vyškrtnuti, přičemž zápisem do tohoto seznamu dává zapisovaná osoba souhlas, aby byla jmenována likvidátorem jakékoliv investiční společnosti nebo investičního fondu (§ 37m odst. 4 ZISIF).

Přitom platí, že všechny tyto požadavky musí být bezpodmínečně splněny.

Komise pro cenné papíry vyškrtne ze seznamu osobu (§ 37m odst. 3 ZISIF):
1) jejíž oprávnění k výkonu činnosti makléře nebo auditora zaniklo,
2) nebo která se bez závažných důvodů vzdala funkce likvidátora, do níž byla jmenována,
3) nebo která ve funkci likvidátora řádně neplnila své povinnosti,
4) nebo která o vyškrtnutí požádala.

Likvidátorem nesmí být jmenována osoba, která je personálně nebo majetkově propojena s investiční společností nebo investičním fondem, nebo je auditorem investiční společnosti nebo investičního fondu, nebo se na auditu jakkoliv podílela (§ 37m odst. 5 ZISIF).

Jak plyne z povahy věci, úprava podmínek způsobilosti k výkonu funkce likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu je zcela speciální k právní úpravě obsažené v ObchZ; ObchZ se proto v této věci nepoužije.

Předmětná právní úprava vzbuzuje jistou pochybnost, totiž proč byla přijata koncepce, že likvidátorem může být jen auditor nebo makléř. Existují přece i jiné profese, které by byly k výkonu této činnosti dostatečně kvalifikovány, např. obchodník s cennými papíry.

II.3 Zvláštní požadavky na likvidátora pojišťovny a zajišťovny

Jde o novou úpravu podmínek způsobilosti být likvidátorem pojišťovny nebo zajišťovny, kterou zrušený zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů neobsahoval. I zde platí, že se ustanovení ObchZ použije pouze tehdy, nestanoví-li PojZ jinak (§ 4 PojZ).

Likvidátorem pojišťovny nebo zajišťovny může být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené ObchZ pro výkon funkce likvidátora, a dále (§ 37 odst. 1 a 2 PojZ):
1) je nebo byla auditorem pojišťovny/zajišťovny, nebo se na auditu jakýmkoliv způsobem podílela,
2) je nebo byla v pojišťovně/zajišťovně odpovědným pojistným matematikem,
3) má nebo měla k pojišťovně/zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce likvidátora, a 
4) je zapsána v seznamu likvidátorů vedeném Ministerstvem financí ČR.

III. VZNIK A ZÁNIK FUNKCE LIKVIDÁTORA

III.1 Ustanovení kandidáta do funkce likvidátora

Ustanovení likvidátora do funkce:

1) Komise pro cenné papíry u investiční společnosti a investičního fondu (§ 34 odst. 3-5 ZISIF):
a) na návrh statutárního orgánu učiněný na základě usnesení valné hromady, který jí musí být doručen do 30 dní ode dne, kdy valná hromada investiční společnosti nebo investičního fondu rozhodla o zrušení s likvidací, nebo b) z vlastního rozhodnutí, pokud jí nebude doručen návrh na jmenování likvidátora včas, návrh na jmenování likvidátora zamítne nebo se likvidátor vzdá své funkce (§ 34 odst. 5 ZISIF);

2) soud:
a) na návrh Komise pro cenné papíry, pokud likvidovanou a.s. je investiční společnost nebo investiční fond (§ 35 odst. 1 ZISIF), přičemž o návrhu musí být rozhodnuto do 24 hodin od jeho doručení soudu,
b) na návrh České národní banky, pokud likvidovanou společností je banka (§ 36 odst. 1 ZoB), přičemž o návrhu musí být rozhodnuto do 24 hodin od jeho doručení soudu;

3) Ministerstvo financí ČR:
a) po dohodě s Komisí pro cenné papíry, pokud jde o likvidátora penzijního fondu (§ 39 odst. 4 ZPP); návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku přitom podává pouze sám likvidátor (§ 39 odst. 5 ZPP), nebo
b) samostatně, pokud jde o likvidátora pojišťovny nebo zajišťovny (§ 37 odst. 1 PojZ).

V řízení o návrhu na jmenování nebo odvolání likvidátora je věcně příslušným výlučně krajský (obchodní) soud (§ 9 odst. 4 písm. c)-g) OSŘ).

Obchodní zákoník připouští jmenování/volbu více likvidátorů s tím, že každý z likvidátorů získává zcela samostatnou působnost nezávisle na ostatních, pokud ovšem z jmenování/volby nevyplývá něco jiného (§ 70 odst. 3 posl. věta ObchZ).

II.2 Zánik funkce likvidátora

Obchodní zákoník nestanoví nic o způsobu ukončení výkonu funkce likvidátora neurčuje. S přihlédnutím ke způsobům ukončení výkonu funkce členů statutárních orgánů kapitálových společností lze proto dovodit, že výkon funkce likvidátora končí:
1) smrtí likvidátora-fyzické osoby,
2) zánikem likvidátora-právnické osoby (viz § 36 ZoB),
3) rezignací na funkci, a 
4) odvoláním z funkce. Zde platí, že kdo likvidátora do funkce jmenoval, může jej i odvolat.

II.3 Rezignace

Jak již bylo judikováno, Poznámka č.3 pro rezignaci likvidátora platí obecné ustanovení § 66 odst. 1 ObchZ o zániku funkce člena orgánu společnosti.

Podle ustanovení § 66 odst. 1 ObchZ per analogiam může likvidátor ze své funkce odstoupit, je však povinen to oznámit orgánu, který je zvolil nebo jmenoval do funkce, tj.:
1) likvidátor jmenovaný soudem musí oznámit rezignaci soudu,
2) likvidátor penzijního fondu musí oznámit rezignaci Ministerstvu financí ČR, a 
3) likvidátor investiční společnosti nebo investičního fondu musí oznámit rezignaci Komisi pro cenné papíry, a to písemným sdělením, které musí být doručeno Komisi pro cenné papíry minimálně 30 dní přede dnem účinnost rezignace (§ 34 odst. 8 ZISIF).

I zde obchodní zákoník konstruuje rezignaci jako dvoufázový akt:
a) vlastní rezignaci, která nabývá platnosti okamžikem doručení oznámení orgánu, který likvidátora zvolil nebo jmenoval. ObchZ nestanoví nic o její formě, proto postačí forma ústní, kromě rezignace likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu podle § 34 odst. 8 ZISIF, a 
b) ukončení výkonu funkce. Pokud likvidátora jmenoval soud nebo Ministerstvo financí ČR, pak výkon funkce končí dnem následujícím po dni doručení oznámení. Pokud likvidátora jmenovala Komise pro cenné papíry, pak výkon funkce končí dnem následujícím po uplynutí 30denní lhůty zakotvené v § 34 odst. 8 ZISIF.

III. K NĚKTERÝM OTÁZKÁM VÝKONU FUNKCE LIKVIDÁTORA

III.1 Zvláštní působnost likvidátora banky

ZoB má kromě speciálních ustanovení o způsobilosti likvidátora také specifická ustanovení o povinnostech likvidátora. Likvidátor banky je povinen:
1) předkládat České národní bance bez zbytečného odkladu účetní doklady a výkazy zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s ObchZ (§ 36 odst. 4 ZoB), a 
2) podat u soudu návrh na určení neplatnosti právních úkonů učiněných jménem banky v rozporu se zákazem uzavírání smluv za nápadně nevýhodných podmínek podle § 12 odst. 2 ZoB (§ 36 odst. 5 ZoB).

III.2 Zvláštní působnost likvidátora pojišťovny a zajišťovny

Také PojZ má kromě speciálních ustanovení o způsobilosti likvidátora i specifické ustanovení o povinnostech likvidátora. Likvidátor pojišťovny/zajišťovny je povinen bez zbytečného odkladu předkládat Ministerstvu financí ČR doklady o úkonech směřujících k likvidaci, které si Ministerstvo financí ČR vyžádá (§ 37 odst. 3 PojZ).

IV. K DALŠÍM POVINNOSTEM LIKVIDÁTORA

Likvidátor je navíc povinen zachovávat i další mlčenlivost, a to:
1) likvidátor banky bankovní tajemství podle § 39 ZoB (§ 36 odst. 3 ZoB),
2) likvidátor investiční společnosti a investičního fondu mlčenlivost stanovenou v § 28 ZISIF,
3) likvidátor pojišťovny a zajišťovny mlčenlivost uloženou podle § 39 odst. 1 PojZ, a 
4) likvidátor penzijního fondu mlčenlivost stanovenou v § 7 odst. 7 větě prvé ZPP.

Povinnost zachování této další mlčenlivosti nastupuje kumulativně k povinnosti zachování tajemství podle ObchZ.

IV.2 Povinnost mlčenlivosti likvidátora banky

Likvidátor-fyzická osoba nebo zaměstnanci a členové orgánů likvidátora-právnické osoby jsou povinni zachovávat bankovní tajemství; tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce likvidátora-fyzické osoby, resp. ukončení pracovněprávního nebo jiného poměru k likvidátorovi-právnické osobě (§ 39 odst. 2 ZoB).

Povinnost mlčenlivosti neplatí, pokud klient banky likvidátora (popř. jeho zaměstnance nebo členy orgánů) povinnosti mlčenlivosti zprostí, anebo bez souhlasu klienta (§ 38 odst. 2 ZoB):
1) při plnění informační povinnosti vůči České národní bance, v rámci výkonu bankovního dohledu,
2) při podání trestního oznámení,
3) při plnění oznamovací povinnosti vůči finančně-analytickému útvaru Ministerstva financí ČR, podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Likvidátor je dále povinen poskytnout informace chráněné bankovním tajemstvím na základě písemného vyžádání, a za podmínek stanovených zvláštními zákony (§ 38 odst. 3 ZoB):
1) soudu pro účely občanského soudního řízení,
2) orgánům činným v trestním řízení,
3) finančním orgánům ve věcech daňového řízení, jehož je dotčený klient účastníkem,
4) Ministerstvu financí ČR a Komisi pro cenné papíry ve věcech výkonu státního dozoru nad kapitálovým trhem,
5) finančně-analytickému útvaru Ministerstva financí ČR při výkonu státního dozoru nad dodržováním zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů,
6) orgánů sociálního zabezpečení ve věci správního řízení a exekučního vymáhání pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, které klient dluží, a 
7) zdravotních pojišťoven ve věci správního řízení a exekučního vymáhání pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, přičemž platí, že tento výčet subjektů, vůči nimž neplatí povinnost ochrany bankovního tajemství, je taxativní.

IV.2 Povinnost mlčenlivosti likvidátora investiční společnosti a investičního fondu

Likvidátor investiční společnosti nebo investičního fondu je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu funkce, a které nelze v zájmu investiční společnosti nebo investičního fondu sdělovat jiným osobám (§ 28 odst. 1 ZISIF); tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce (§ 28 odst. 3 ZISIF).

Povinnost mlčenlivosti likvidátora neplatí v těchto případech (§ 28 odst. 2 ZISIF):
1) občanského soudního řízení,
2) informování orgánů činných v trestním řízení, nebo vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,
3) daňového řízení,
4) plnění ohlašovací povinnosti a informování na základě vyžádání finančně-analytického útvaru Ministerstva financí ČR při výkonu státního dozoru nad dodržováním zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Dále je likvidátor povinen informovat Komisi pro cenné papíry o skutečnostech souvisejících se státním dozorem nad činností investičních společností a investičních fondů, a předložit jí na žádost potřebné dokumenty a poskytnout požadovaná vysvětlení (§ 36 odst. 3 ZISIF).

IV.3 Povinnost mlčenlivosti likvidátora pojišťovny a zajišťovny

Likvidátor pojišťovny a zajišťovny je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob; tato povinnost trvá i skončení výkonu funkce likvidátora (§ 39 odst. 1 PojZ).

Povinnost mlčenlivosti likvidátora neplatí při poskytování informací se souhlasem osoby, které se tyto údaje týkají, a dále na písemné vyžádání (§ 39 odst. 1 PojZ):
1) Ministerstva financí ČR při výkonu státního dozoru podle PojZ,
2) soudu pro účely občanského soudního řízení
3) orgánů činných v trestním řízení,
4) finančních orgánům ve věcech daňového řízení, jehož je pojišťovna nebo zajišťovna, pojistník nebo pojištěný účastníkem,
5) Komise pro cenné papíry ve věcech výkonu státního dozoru nad kapitálovým trhem,
6) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a 
7) orgánů sociálního zabezpečení ve věci správního řízení a exekučního vymáhání pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Dále povinnost mlčenlivosti likvidátora neplatí při plnění oznamovací povinnosti podle § 4 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

IV.4 Povinnost mlčenlivosti likvidátora penzijního fondu

ZPP povinnost mlčenlivosti likvidátora výslovně nestanoví. Vzhledem k tomu, že je likvidátor orgánem a.s. sui generis po dobu a pro účely likvidace, lze spolehlivě dospět k závěru, že se na likvidátora penzijního fondu vztahuje povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném pro členy statutárního orgánu penzijního fondu (tj. představenstva).

Likvidátor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce; tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce (§ 7 odst. 7 ZPP per analogiam).

Tato povinnost neplatí za podmínek stanovených zvláštními předpisy pro účely:
1) soudu v občanském soudním řízení,
2) orgánů činných v trestním řízení,
3) finančních orgánů v daňovém řízení,
4) Ministerstva financí ČR a Komise pro cenné papíry při výkonu státního dozoru nad činností penzijního fondu,
5) finančně-analytického útvaru Ministerstva financí ČR při výkonu státního dozoru nad dodržováním zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

V. SPRÁVNÍ POSTIH LIKVIDÁTORA INVESTIČNÍCH SPOLEČNOSTÍ A INVESTIČNÍCH FONDŮ

Pokud Komise pro cenné papíry při výkonu státního dozoru zjistí, že likvidátor investiční společnosti nebo investičního fondu zaviněně závažně nebo opětovně porušuje nebo porušoval své povinnosti při výkonu funkce, uloží mu pokutu podle charakteru a stupně závažnosti porušení právní povinnosti vyplývající z ustanovení ZISIF, ObchZ nebo i jiných právních předpisů, a formy zavinění (zde připadá v úvahu i zavinění nedbalostní) až do výše 100 000 Kč (§ 37k ZISIF).

Pokuty Komise pro cenné papíry ukládá ve správním řízení postupem podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, přičemž je lze ukládat i opakovaně. Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu, a jejich správu vykonává podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, místně příslušný finanční úřad (§ 37l ZISIF).

Proti rozhodnutí o pokutě lze podat podle § 247 a násl. OSŘ žalobu na přezkum zákonnosti správního rozhodnutí. Věcně a místně příslušným soudem je Vrchní soud v Praze (§ 246 odst. 2 a § 246a odst. 1 OSŘ). Poznámka č.4

Poznámka č.1 Bylo zavedeno desátou novelou ZoB provedenou zákonem č. 165/1998 Sb. s účinností od 1.9.1998. 
Poznámka č.2 Kdo je osobou blízkou, vymezuje § 116 ObčZ; viz též R 120/1956. 
Poznámka č.3 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.3.1998 sp. zn. 1 Odon 69/97, publikováno in Soudní judikatura - rozhodnutí soudů ČR vydávaná ve spolupráci se soudci Nejvyššího soudu z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva, 1998, č. 9, s. 205. 
Poznámka č.4 R 40/1994. 

JUDr. Tomáš Dvořák je asistentem na katedře obchodního práva Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.