Stanovy jako součást zakladatelských dokumentů musejí být vzhledem ke svému právnímu významu podrobeny přísným pravidlům ohledně svých náležitostí, procedury vzniku i změn. V ustanoveních obchodního zákoníku týkajících se obchodních společností obecně, i akciové společnosti zvláště, nalezneme náležitosti stanov hned trojího druhu. Ustanovení § 173 odst. 1 obsahuje obligatorní náležitosti a ustanovení § 174 a další obsahují náležitosti fakultativní. U těchto fakultativních náležitostí ovšem není možné si nevšimnout, že některé z nich se za jistých okolností stávají obligatorními.

Nedávám si za cíl podat následující výklad o náležitostech stanov, ať obligatorních tak i fakultativních, vyčerpávajícím způsobem. V následujícím textu o náležitostech se budu věnovat pouze rámcovému vymezení jednotlivých náležitostí bez zřetele ke všem zvláštnostem a podrobnostem, které sebou tyto náležitosti mohou v praxi i čistě vědeckém rozboru přinést.

Obligatorní náležitosti stanov akciové společnosti

Absence některé z obligatorních náležitostí způsobuje neplatnost stanov a je tedy nutné při jejich sestavování pečlivě dbát všech těchto "povinných obsahových bodů" stanov tak, jak nám je uvádí ustanovení § 173 odst. 1 písm. a) až m). Toto ustanovení je nutné ovšem považovat za základní strukturální vymezení, neboť k obligatorním náležitostem zde uvedeným je třeba přidat i další, v zákoně roztroušená, ustanovení. Právě tyto další obligatorní náležitosti již ustanovení § 173 odst. 1 neobsahuje a bude je tedy nutné hledat na jiných místech zákona. To je ostatně zřejmé ze zákona samého, v ustanovení § 173 odst. 1 písm. m).

Fakultativní náležitosti stanov

Kromě obligatorních náležitostí stanov akciové společnosti zákon na mnoha místech připouští i doplnění stanov o celou řadu náležitostí fakultativních. Ze strany normotvůrce by nebylo možné vytvořit takovou zákonnou úpravu stanov v rámci obligatorních náležitostí, aby se podle nich mohly bez problémů řídit všechny akciové společnosti, vzniklé podle našeho práva. Právě z důvodu detailnější úpravy fungování a vztahů v rámci akciové společnosti dle jejich individuálních potřeb, doplnil zákonodárce zákon o širokou paletu fakultativních náležitostí, jejichž základem je ustanovení § 174 písm. a) až c). Všechny tyto náležitosti navazují na obligatorní náležitosti stanov dle § 173 odst. 1. Pochopitelná je také nutnost jejich souladnosti s kogentními ustanoveními obchodního zákoníku.

Otázkou je počet fakultativních náležitostí stanov. Je třeba položit si otázku, zda je možné vytvořit nějaký pomyslný katalog těchto náležitostí, jejichž rámec by autor stanov společnosti nesměl překročit, či je možné stanovy doplnit o jakékoli údaje, které budou v souladu s kogentní zákonnou úpravou. Bude užitečné vyjít ze zahraniční úpravy kogentních ustanovení. Mám tím na mysli úpravu německého akciového práva, konkrétně § 23 německého akciového zákona, jenž připouští odchýlení se od ustanovení tohoto zákona jen v tom případě, že to zákon sám výslovně dovoluje. Podle téhož ustanovení mohou stanovy obsahovat i jiná doplňková ustanovení ovšem za podmínky, že zákon již neobsahuje kogentní úpravu této otázky.

Chceme-li charakterizovat fakultativní náležitosti stanov jako takové, bude nutné se podívat nejprve na obchodní právo jako celek. Je zřejmé, že toto samostatné právní odvětví patří do soukromoprávní oblasti a podléhá tedy jistým zásadám. Jednou z hlavních zásad soukromoprávních odvětví je zásada, podle níž "je subjektům soukromoprávních vztahů dovoleno vše, co není zákonem výslovně zakázáno". Není tedy důvodu pochybovat o tom, že stanovy akciové společnosti bude možné doplnit o jakékoliv náležitosti, které již nepodléhají kogentní zákonné úpravě. Z tohoto pohledu potom lze konstatovat, že fakultativní náležitosti stanov je možné rozdělit do dvou skupin. První skupinou těchto náležitostí budou ty, na něž zákon sám výslovně upozorňuje. Z těchto by bylo možné uzavřený katalog vytvořit. Druhou skupinou budou ty náležitosti, které budou stanovy obsahovat jako fakultativní doplňky, jelikož se tato doplnění budou jevit potřebnými, a zákon nebude obsahovat kogentní úpravu dané problematiky. Je zřejmé, že na základě právě uvedeného nebude možné uzavřený katalog těchto náležitostí vytvořit.

Seznam náležitostí stanov a.s.

Obligatorní náležitosti stanov akciové společnosti nalezneme v ustanoveních § 173 odst. 1 písm. a) až m); v závorce jsou uvedena zákonná ustanovení vztahující se k nim. Možnost fakultativní úpravy je uvedena kurzívou vždy u té nutné náležitosti stanov, kterou může svým obsahem upravit podrobněji.

Náležitosti stanov akciové společnosti :

a) firma a sídlo společnosti (§§ 2 odst. 2; 8 a násl.; 154 odst. 2),

b) předmět podnikání (činnosti) (§§ 2 odst. 1; 56 odst. 1),

c) výše základního kapitálu a způsob splácení emisního kursu akcií(§§59 odst. 7; 163a a násl.; 172; 177 odst. 2, 4),

- § 158 odst. 2 - určení, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurz akcií vydaných dle ustanovení § 158 odst. 1 nebo celou jejich cenu
- § 163a odst. 2 - otázka započtení částky převzaté na splacení splatné části jmenovité hodnot všech upsaných akcií
- § 163a odst. 3 - otázka rozdílu hodnot nepeněžitého vkladu a jmenovité hodnoty akcií jako protiplnění
- § 177 odst. 1 - určení doby splacení emisního kursu upsaných akcií
- § 177 odst. 3 - určení dodatečné lhůty dosud nesplaceného emisního kursu upsaných akcií

d) počet a jmenovitá hodnota akcií, podoba akcií, jakož i určení, zda akcie znějí na jméno nebo na majitele, nebo kolik akcií zní na jméno a kolik na majitele (§§ 154 a násl.; 176 odst.4; 178 odst.1; 183b odst. 2 písm. a); 183d odst. 5 písm. b); 204 odst.1),

- § 156 odst. 2 - možnost nahrazení seznamu zaknihovaných akcií evidencí zaknihovaných cenných papírů vedenou podle zvláštního právního předpisu
- § 156 odst. 4 - omezení převoditelnosti akcií na jméno a podmínky omezení
- § 158 odst. 1 a § 174 písm. c) - možnost nabývání akcií zaměstnanci společnosti za zvýhodněných podmínek
- § 159 odst. 1 a § 174 písm. a) možnost vydání prioritních akcií
- § 159 odst. 3 a § 174 písm. a) - určení vydání akcií bez hlasovacích práv na valné hromadě
- § 160 odst. 1 a § 174 písm. b) - možnost vydání prioritních a vyměnitelných dluhopisů

e) počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; vydala-li společnost akcie v různé jmenovité hodnotě, počet hlasů vztahující se  k té které výši jmenovité hodnoty akcií (§§ 155 odst. 1, 6; 159 odst. 1, 3; 178 a  násl.; 183b odst. 2 písm. a), b); 183d odst. 5 písm. a), b); 184 a násl.),

- § 155 odst. 1, 6 - práva spojená s akciemi
- § 159 odst. 1, 3 - viz. bod d)
- § 180 odst. 1 - určení pořadí hlasování o návrzích či protinávrzích
- § 180 odst. 2 - omezení výkonu hlasovacích práv jednoho akcionáře na valné hromadě
- § 183c odst. 1 - určení povinnosti k uskutečnění povinné nabídky převzetí
- § 183c odst. 3 - zpřísnění nebo vyloučení odchylky od prémiové ceny akcií při nabídce převzetí
- § 189 odst. 2 - otázka práva na krytí nákladů spojených s pořízením kopie zápisu z jednání valné hromady pro akcionáře společnosti
- § 219 odst. 2 - uvedení podmínek, za kterých mohou akcionáři požádat soud k odvolání likvidátora, kterého jmenovala valná hromada

f) způsob svolávání valné hromady, její působnost a způsob jejího rozhodování (§§ 177 odst. 5; 178 odst. 9; 182 odst. 1 písm. a); 183a odst. 2; 184 a násl; zejména 184 odst. 4, 7, 8; 185 odst. 1; 186 odst. 2 až 5; 186a odst. 2,3; 190d odst. 1; 192 odst. 1; 204 odst. 1; 204a odst. 2; 209 odst. 2,4; 209a odst. 1,3; 213a odst. 2; 213b odst. 1, 3; 214 odst. 3; 220e odst. 4, 10, 13; 220t odst. 2, 3, 4),

- § 159 odst. 3 - viz. bod d)
- § 184 odst. 2 - stanovení rozhodného dne k účasti na valné hromadě
- § 184 odst. 3 - lhůta pro každoroční konání valné hromady
- § 185 odst. 1 stanovení vyššího kvóra pro usnášení schopnost valné hromady než určuje zákon
- § 186 odst. 1 - stanovení vyššího počtu hlasů potřebných k přijetí usnesení valné hromady než určuje zákon
- § 191 odst. 1 - vyhrazení některých otázek do rozhodovací působnosti valné hromady

g) určitý počet členů představenstva, dozorčí rady nebo jiných orgánů, délka funkčního období člena orgánu, jakož i vymezení jejich působnosti a způsob rozhodování, jestliže se zřizují (§§ 185 odst. 2; 187 odst. 1 písm. d), e); 191 a  násl.; zejména 192 odst.1; 194; 197 a násl.; zejména 200; 204a odst. 2; 217 odst. 3; 220n odst. 2),

- § 66 odst. 1 - otázka odstoupení člena představenstva nebo dozorčí rady z funkce
- § 66 odst. 4 - kvórum potřebné ke schopnosti usnášení se statutárních a jiných orgánů společnosti
- § 66 odst. 4 - povolení hlasování písemného hlasování či hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání orgánů a určení podmínek
- § 187 odst. 1 písm. d) a § 194 odst. 1 - svěření volby a odvolávání členů představenstva dozorčí radě
- § 191 odst. 1 - viz. bod f)
- § 191 odst. 2 - omezení práva představenstva jednat jménem společnosti
- § 192 odst. 2 - určení lhůt k předkládání zpráv představenstva o podnikatelské činnosti a stavu majetku společnosti valné hromadě
- § 194 odst. 1 - stanovení volby členů představenstva dozorčí radou
- § 194 odst. 1 - určení funkčního období jednotlivých členů představenstva
- § 194 odst. 2 - určení práva kooptace pro představenstvo
- § 194 odst. 3 - určení většiny hlasů členů představenstva potřebných k přijetí rozhodnutí
- § 196 odst. 1 a § 200 odst. 3 - rozšíření zákazu konkurence pro členy představenstva
- § 200 odst. 1 - určení vyššího počtu členů dozorčí rady volených zaměstnanci
- § 200 odst. 1 - stanovení možnosti zaměstnancům volit část členů dozorčí rady i při menším počtu zaměstnanců společnosti než požaduje zákon
- § 200 odst. 2 - funkční období člena dozorčí rady
- § 201 odst. 3 - stanovení většího počtu hlasů potřebných k přijetí rozhodnutí dozorčí rady
- § 201 odst. 4 - požadavek souhlasu dozorčí rady k určitým jednáním představenstva

h) způsob tvorby rezervního fondu a výše, do které je společnost povinna jej doplňovat, a způsob doplňování (§§ 67; 217),

- § 178 odst. 2 písm. b) - stanovení části rezervního fondu, kterou nesmí společnost použít k plnění akcionářům
- § 217 odst. 1, 2 - určení výše rezervního fondu nad zákonný rámec
- § 217 odst. 2 - určení vyšší částky, o kterou se každoročně doplňuje rezervní fond
- § 217 odst. 3 - určení, že o použití rezervního fondu rozhoduje jiný orgán společnosti než představenstvo

i) způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty (§§ 67 odst. 3; 155 odst. 1; 158 odst. 1; 159; 178 a násl.; 220 odst. 2),

- § 178 odst. 1 - způsob určení podílu akcionářů s prioritními akciemi na zisku společnosti
- § 178 odst. 4 - možnost, aby se zaměstnanci společnosti podíleli na jejím zisku
- § 178 odst. 7 - splatnost dividend a tantiém společnosti
- § 178 odst. 8 - určení místa výplaty dividend a tantiém a stanovení na čí náklady a nebezpečí budou částky vyplaceny
- § 178 odst. 9 - stanovení okolností a podmínek pro výplatu registrovaných akcií nebo akcií na majitele

j) důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie (§§ 177),

- § 59 odst. 7 - způsob náhrady rozdílu mezi cenou nepeněžitého vkladu určenou při založení společnosti a ceny tohoto vkladu při vzniku společnosti
- § 177 odst. 1, 3 - viz. bod c)
- § 177 odst. 2 - určení úroků z prodlení při porušení povinnosti splatit emisní kurz akcií nebo jeho část
- § 177 odst. 4 - určení jiných opatření společnosti proti porušení povinností splácet emisní kurz upsaných akcií

k) pravidla postupu při zvyšování a snižování základního kapitálu, zejména možnost snižovat základní kapitál vzetím akcií z oběhu losováním (§§ 202 a násl.; zejména 204 odst. 1; 211 a násl.),

- § 204 odst. 4 - určení okamžiku, od kterého vzniká právo na dividendu plynoucí z akcií vydaných v souvislosti se zvýšením základního kapitálu
- § 209a odst. 1 - otázka krytí emisního kursu upisovaných akcií při kombinovaném zvyšování emisního kursu
- § 209a odst. 3 - určení části emisního kursu, kterou je povinen upisovatel splatit před zápisem zvýšení základního kapitálu kombinovaným způsobem do obchodního rejstříku
- § 210 odst. 1 - podmínky pro zvýšení základního kapitálu představenstvem
- § 210 odst. 4 - možnost zvýšení základního kapitálu představenstvem upisováním akcií zaměstnanci společnosti a podrobnosti k tomu
- § 210 odst. 4 - určení možnosti použití podílu zaměstnanců společnosti na zisku ke splacení jimi upsaných akcií
- § 213 odst. 4 a § 213b odst. 1 - možnost snížení základního kapitálu společnosti vzetím akcií z oběhu na základě losování a podrobnosti k tomu

l) postup při doplňování a změně stanov (§§ 173 odst. 2 až 5; 184 odst. 8; 187 odst. 1 písm. a); 220a odst. 3 písm. j); 220p odst. 3; 220r odst. 2 písm. b); 220e odst. 4; 220za odst. 2),

m) další údaje, pokud tak stanoví zákon.

Základní rámec fakultativní úpravy potom nalézáme v ustanovení § 174 písm. a) až c). Podle tohoto demonstrativního výčtu mohou být stanovy doplněny o tuto fakultativní úpravu :
- vydávání různých druhů akcií, pokud vydávání takového druhu akcií zákon dovoluje, jejich označení, počet a práva s nimi spojená (§§ 155 odst. 6; 158 odst. 1, 2; 159 odst. 1, 3; 183b odst. 1),
- pravidla pro vydávání dluhopisů podle § 160 a práva s nimi spojená,
- pravidla pro zvýhodněné nabývání akcií zaměstnanci společnosti (§ 158 odst. 1, 2).

Výše uvedené fakultativní náležitosti patří do skupiny těch, na které zákonodárce sám výslovně upozorňuje. Do skupiny těch fakultativních náležitostí, které je možné libovolně doplnit do stanov akciové společnosti pokud jsou v souladu s kogentní zákonnou úpravou, mohou patřit např. rozsah plnění společnosti členu představenstva nebo dozorčí rady dle ustanovení § 66 odst. 3, určení pravidel vnitřního obchodování, kompetence představenstva, bližší vymezení "péče řádného hospodáře" z ustanovení § 194 odst. 5 aj.

Podmíněně obligatorní náležitosti

Není možné si nevšimnout ještě několika dalších zákonných ustanovení požadujících některá nutná doplnění stanov. Zároveň si při studiu textu zákona musíme nutně všimnout, že z povahy těchto několika ustanovení nelze jednoznačně vyčíst jejich obligatorní povahu. Jde totiž o ustanovení, jež se stávají obligatorními až za předpokladu splnění jisté podmínky. Z právě uvedeného důvodu je já sám nazývám "podmíněně obligatorními náležitostmi". Nebudu se pokoušet učinit nějaký jejich uzavřený katalog, jelikož to patrně není možné. Na tyto náležitosti upozorňuje i celá řada našich předních komercialistů. Jejich uzavřený katalog také nikdo z nich nevypracovává a jejich subsumpce pod jiné náležitosti stanov je také různá. Někteří autoři některé z těchto otázek přiřazuje k některé z obligatorních náležitostí konkrétního charakteru, někdo je dovozuje nepřímo z textu zákonných ustanovení nezávisle na obligatorních náležitostech. Pro všechny autory však patrně základním kamenem pro jejich řazení zůstává ustanovení § 173 odst. 1 písm. m), stanovující jako obligatorní náležitost "další údaje, pokud tak stanoví zákon". Na základě prostého jazykového výkladu tohoto ustanovení je snadné dospět k dokladu o jejich podmíněnosti. Otázkou zůstává, zda jejich rámcové, souhrnné podřazení pod jednu z obligatorních náležitostí (§ 173 odst. 1 písm. m) je účelné a zda by nebylo vhodné je upravit v  rámci samostatného zákonného ustanovení. V následujícím textu upozorním jen na některé z nich.

- ustanovení § 62 odst. 2 dispozitivně určuje, že pokud nebude při založení společnosti výslovně určeno její trvání jako časově omezené, půjde o společnost založenou na dobu neurčitou. Pokud ovšem stanovy určí, že jde o společnost založenou na dobu určitou, bude nepochybně nutné v jejich textu také časové období určené pro její existenci striktně vymezit.

- dle ustanovení § 155 odst. 6 může společnost vydat více druhů akcií. V tomto případě pak bude jednou z podmíněně obligatorních náležitostí určení práv, s těmito akciemi spojenými, a to v rámci příslušných ustanoveních stanov.

- ustanovení § 210 umožňuje valné hromadě udělit představenstvu společnosti pověření k rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií nebo z vlastních zdrojů. K tomuto je ovšem nutné stanovit další podmínky. Některé nalezneme v příslušných ustanoveních obchodního zákoníku, další budou potom v souvislosti s ustanoveními § 210 odst. 1 a 4 (předposlední věta) podmíněně obligatorními náležitostmi stanov.

- o možnosti vzetí akcií z oběhu, jako jednoho ze způsobů snížení základního kapitálu dle § 213 a násl., byla řeč již výše. Ustanovení § 213 odst. 4 ve své poslední větě požaduje, aby v případě, že stanovy tento způsob snížení základního kapitálu připustí, určily také podrobná pravidla tohoto procesu.

- ustanovení § 220 odst. 2 upravuje dělení likvidačního zůstatku mezi majitele prioritních akcií a akcií ostatních, pokud tento zůstatek nepostačuje k plnému uspokojení nároků všech akcionářů. Dle tohoto ustanovení je nutné ve stanovách za podmínky, že byly vydány akcie s přednostním právem na výplatu dividend, určit, v jakém poměru bude likvidační zůstatek dělen mezi majitele právě těchto akcií a akcionáře s akciemi ostatními. Jak poukazuje I. Pelikánová, bude v tomto směru nejúčelnější doplnit stanovy v tom smyslu, že likvidační zůstatek bude rozdělen na část dovolující plně uspokojit majitele prioritních akcií a část zbylou pro majitele akcií ostatních. Potud je úprava § 220 odst. 2 dispozitivní. Kogentním pravidlem chránícím akcionářskou rovnost je ovšem věta druhá téhož ustanovení, od níž nebude možné se odchýlit, a jakékoli jiné ustanovení stanov by způsobovalo jejich neplatnost.

- další takovouto podmíněně obligatorní náležitost obsahuje také zákon o cenných papírech ve svém § 5 odst. 3. Zde je dána akciové společnosti možnost vydat akcie, podílové listy i dluhopisy jako hromadné listiny nahrazující tyto jednotlivé cenné papíry. Ve třetí větě tohoto odstavce hovoří zákon o cenných papírech o právu majitele těchto hromadných listin na jejich výměnu za jednotlivé cenné papíru v souladu s podmínkami, jež předem určil jejich emitent. Je nasnadě, že právě tyto podmínky budou také jednou z podmíněně obligatorních náležitostí stanov. Na tomto místě je třeba si uvědomit, že nejde o ustanovení obchodního zákoníku. Tento v § 173 odst. 1 písm. m) hovoří o dalších údajích, pokud tak stanoví zákon, bez bližšího vymezení. Pokud by se ale tento pojem vztahoval pouze na zákon č. 513/1991 Sb. v platném znění, tedy obchodní zákoník, jednalo by se zřejmě o podmíněně obligatorní náležitost, jež by nebylo možné subsumovat pod žádnou z obligatorních náležitostí uvedených v § 173 odst. 1.