Do obchodního rejstříku "se zapisují důležité skutečnosti právnické, týkající se kupců a obchodních společností, za tím účelem, aby byly učiněny veřejně známými a aby byly vedeny v patrnosti" (1) . Tak charakterizoval již v roce 1928 účel a smysl obchodního rejstříku A. Wenig a výše uvedený popis platí bezezbytku dodnes. Proč však v současné době obchodní rejstřík, tedy obchodně právní institut, jehož hlavním smyslem a posláním je chvályhodný úmysl zvýšit informovat a poskytnout určitou jistotu účastníkům obchodních vztahů, resp. poskytnout jim preventivní ochranu, vyvolává u odborníka přinejmenším rozpaky a v populárním tisku je občas pejorativně nazýván "úzkým hrdlem naší ekonomiky"? Odpověď na uvedené otázky se těžce hledá, ale s určitou mírou určitosti lze říci, že snad největším neduhem naší současné úpravy rejstříkového řízení je jeho zdlouhavost a byrokratická těžkopádnost.

Smyslem tohoto článku je na příkladu praktického, i když netypického případu ilustrovat, jak může rejstříkové řízení paralyzovat činnost podnikatelského subjektu a dále snaha o pojmenování příčin současného stavu.

K případu lze říci následující: V roce 1994 byla založena právnická osoba - obchodní společnost (dále jen ABC, LLC), podle práva státu Delaware, USA se sídlem v tamtéž. Právní forma uvedené společnosti se blíží úpravě společnosti s ručením omezeným podle našeho práva, statutárním orgánem je však představenstvo. Zmíněná zahraniční právnická osoba dále sama založila v České republice akciovou společnost podle českého práva a stala se jejím jediným akcionářem (dále XYZ, a.s.).

V roce 1998 se sešlo v Praze představenstvo společnosti ABC, LLC, které na svém zasedání zmocnilo pana J. N. k zastupování společnosti ABC, LLC při přijetí rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady. Ještě týž den bylo panem J.N., jednajícím v zastoupení společnosti ABC, LLC, přijato rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady (§ 190 ObchZ), kterým se změnilo představenstvo a dozorčí rada společnosti XYZ, a.s. Poté byl podán návrh na výmaz odvolaného představenstva a dozorčí rady a na zápis nového představenstva a dozorčí rady. K návrhu byly mimo obvyklých náležitostí připojeny i notářské zápisy z nichž první zaznamenával zplnomocnění pana J. N. na schůzi představenstva společnosti ABC, LLC a druhý rozhodnutí jediného akcionáře společnosti XYZ, a.s. a druhý rozhodnutí jediného akcionáře společnosti XYZ, a.s.

Krajský obchodní soud v Praze usnesením z března 1998 vyzval navrhovatele k doložení výpisu z knihy akcionářů společnosti a superlegalizovaného výpisu z obchodního rejstříku pro společnost ABC,LLC, ze kterého bude zřejmé, kdo společnosti zastupuje a v případě zastupování společnosti speciální plné moci s ověřeným superlegalizovaným podpisem zmocnitele. Pro případ, že by akcionář nebyl zastupován, soud žádal doložit zápis o rozhodnutí jediného akcionáře učiněného osobou, o které bude řádně prokázáno, že společnost ABC, LLC zastupuje jako její statutární orgán. Navrhovatel doplnil své podání o tzv. operation agreement (operační smlouvu) a o prohlášení výkonného tajemníka společnosti. Prohlášení výkonného tajemníka bylo místopřísežné a uvádělo se v něm, že operační smlouva je ekvivalentem smlouvy společenské dle českého práva a že podle příslušných předpisů státu Delaware se členové představenstva společnosti nezapisují do obchodního rejstříku státu Delaware. Osoby jednající za společnost ABC,LLC byly podle navrhovatele uvedeny v operační smlouvě, která byla soudu předložena. Dále výkonný tajemník společnosti ABC,LLC místopřísežně prohlásil, že pan J. N., který jednal za společnost ABC,LLC je členem představenstva společnosti ABC,LLC. K výše uvedenému výkonný tajemník společnosti ABC,LLC přiložil superlegalizované stanovisko úřadu "Department of State Delaware" o tom, že podle příslušných ustanovení zákona o společnostech s ručením omezeným státu Delaware obchodní rejstřík státu Delaware nevede a nezveřejňuje seznam členů představenstva Delawarských společností s ručením omezeným.

Navrhovatel také předložil soudu stanovisko Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, z něhož vyplynulo, že právní způsobilost dle ust. § 22 obchodního zákoníku, kterou má jiná nežli fyzická osoba dle právního řádu, podle něhož byla založena, má rovněž v oblasti českého právního řádu, přičemž na základě stejného ustanovení též platí, že právním řádem, podle kterého byla tato společnosti založena, se řídí i její vnitřní právní poměry a ručení členů nebo společníků za její závazky. Z kontextu citovaného ustanovení plyne, že nelze nutit zahraniční osobu k tomu, aby prokazovala výpisem ze zahraničního rejstříku údaje, které podle právního řádu země, podle kterého byla taková zahraniční osoba založena (konkrétně jde o právní řád státu Delaware), se do takového rejstříku nezapisují. Tyto skutečnosti zahraniční osoba prokazuje jinak, protože výpisem z obchodního rejstříku údaje, které se do něj podle tamního právního řádu nezapisují ani prokázat nemůže. Podle názoru Ústavu státu a práva společenská smlouva, plná moc, místopřísežné prohlášení (Sworn Statement) či jiný podobný dokument jako podklad pro dotčený důkaz postačují.

Krajský obchodní soud v červnu 1998 návrh na zápis změn do obchodního rejstříku zamítl. Jako důvod uvedl, že předložená operační smlouva neprokazuje složení současného statutárního orgánu, tedy představenstva, které mělo za jediného akcionáře jednat a tedy neprokazuje zmocnění pana J. N., který jednal za jediného akcionáře na valné hromadě. Soud I. stupně dospěl k názoru, že nebylo prokázáno, že zástupce společnosti byl k rozhodnutí učiněném jménem jediného akcionáře řádně zmocněn osobou oprávněnou za jediného akcionáře jednat.

Proti usnesení soudu I. stupně podal navrhovatel v zákonné lhůtě odvolání s tím, že soud I. stupně postupoval při posuzování celé věci nesprávně po stránce skutkové i právní. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze z části a že podle řízení před soudem I. stupněm nebyly navrhovatelem předloženy všechny potřebné důkazy. Podle názoru odvolacího soudu je nutné odlišovat případy, kdy přímo zákon stanoví navrhovateli povinnost předložit soudu přesně stanovené důkazy (např. ust. § 12 odst. 2 obchodního zákoníku - k návrhu na zápis společnosti s ručením omezeným je nutno přiložit i společenskou smlouvu a důkaz o splacení základních vkladů) a případy, kdy takováto konkrétní povinnost není zákonem stanovena. Ve druhém případě, jímž je dle názoru odvolacího soudu i předmětná věc, je na soudu, aby navrhovatele vyzval k předložení důkazů, jež považuje za podstatné a nutné ke svému rozhodnutí a jež navrhovatel sám o své vůli soudu nepředložil.

V dané věci byl navrhovatel vyzván k doplnění důkazů pouze jedenkrát - usnesením z března 1998. Ohledně superlegalizovaného výpisu z obchodního rejstříku navrhovatel poté předložil operační smlouvu včetně prohlášení výkonného tajemníka podle čl. 3.12. této smlouvy o tom, kdo je oprávněným členem představenstva americké společnosti, dále o postavení výkonného tajemníka a představenstva a o oprávnění a zmocnění představenstva, jakož i stanovisko státu Delaware z května 1998 o tom, že určení představenstva společnosti s ručením omezeným podle práva státu Delaware se svěřuje operační smlouvě. Jako důkaz oprávnění představenstva zmocnit určitou osobu k výkonu akcionářských práv předmětné české společnosti byly předloženy výše uvedené důkazy a dále notářské zápisy ze schůze představenstva společnosti ABC,LLC a notářský zápis rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady akciové společnosti. V průběhu řízení před soudem I. stupně navrhovatel předložil operační smlouvu ve znění tak, jak o ní přísežně prohlásil výkonný tajemník představenstva, tedy že předložený český překlad operační smlouvy je ověřeným překladem této smlouvy, jenž obdržel v roce 1996 a že žádný dokument doplňující tuto smlouvu nebyl akcionáři ani členy společnosti ABC,LLC podepsán. Z předložených vyjádření Department of State Delaware pak plyne, že obchodní rejstřík tohoto státu nemá v držení žádnou operační smlouvu, podle které byla zřízena společnost ABC,LLC (z toho důvodu, že operační smlouva není dle práva státu Delaware součástí rejstříkového spisu společnosti).

Na základě uvedených důkazů, za situace kdy tyto důkazy nebyly jinými důkazy zpochybněny či vyvráceny, odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně považoval předloženou operační smlouvu za relevantní důkaz k prokázání uváděných skutečností. Podle soudu odvolacího bylo prokázáno, že se představenstvo společnosti ABC,LLC sešlo v usnášeníschopném složení a udělilo zmocnění panu J. N. rozhodovat jménem jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady akciové společnosti založené podle českého práva. Pan J. N. přitom učinil takové rozhodnutí, jaké bylo zachyceno v předloženém notářském zápisu, čili odvolal dosavadní představenstvo a dozorčí radu společnosti akciové založené podle českého práva a jmenoval nové představenstvo a dozorčí radu tak, jak bylo uvedeno v návrhu na zápis do obchodního rejstříku.

Přesto odvolací soud návrh na zápis částečně zamítl. Ze stanov akciové společnosti založených v soudním spise jako poslední znění stanov, odvolací soud zjistil, že podle čl. 9 odst. 2 těchto stanov má představenstvo tři členy. Důkaz o pozdější změně stanov soudu předložen nebyl a tato změna ani z žádného z předložených důkazů neplynula. V daném případě bylo jmenováno pět členů představenstva. Rozhodnutí o jmenování představenstva, jež mělo o dva členy více než připouštěly stanovy, nelze považovat za platné pro rozpor se stanovami. Rozhodnutí bylo navíc i zřejmě neurčité, neboť z něj nebylo možné určit, kteří členové představenstva byli jmenování a kteří nikoli, když jejich skutečně jmenovaný počet převyšoval nejvyšší možný počet daný stanovami. Odvolací soud z výše uvedených důvodů usnesení I. stupně v zamítavém výroku ohledně zápisu nových členů představenstva do obchodního rejstříku, podle § 219 OSŘ potvrdil jako věcný správný, i když důvod k zamítnutí odvolací soud shledal odlišný od důvodů uváděných soudem I. stupně. Z předložených prohlášení a výpisů z rejstříku trestů odvolací soud zjistil, že členové nové dozorčí rady splňují předpoklady výkonu funkce dané zákonem (§ 200 odst. 3 ve spojení s paragrafem 194 odst. 7 obchodního zákoníku).

Ze všech výše uvedených důkazů soud zjistil, že rozhodnutím jediného akcionáře podle § 190 obchodního zákoníku (přičemž je nutno vzít v úvahu, že zmocněná osoba nebyla při rozhodování pouze zmocněncem představenstva, ale také členem představenstva jiného akcionáře) byly řádně odvoláni členové představenstva a dozorčí rady a řádně jmenováni noví členové dozorčí rady. Ze zápisu ze zasedání dozorčí rady zjistil soud, že na něm byl zvolen předseda dozorčí rady. I když má mít dozorčí rada předmětné akciové společnosti podle čl. 10 odst. 2 stanov celkem pět členů, lze jmenování pouhých tří členů považovat za platné, neboť zákon neurčuje, že by všech pět členů muselo být jmenováno najednou, respektive, že by některá místa v dozorčí radě nemohla zůstat dočasně neobsazená. Podle § 200b odst. 1 OSŘ byly tedy ke dni rozhodování odvolacího soudu ve smyslu § 154 odst. 1 a § 167 odst. 2 OSŘ splněny zákonné předpoklady zápisu změn dozorčí rady a výmazu představenstva z obchodního rejstříku a proto odvolací soud podle § 220 odst 1 a 2 OSŘ změnil zamítavé usnesení soudu I. stupně v této části a navržené změny do obchodního rejstříku zapsal.

Na základě uvedeného rozsudku se v prosinci znovu sešla valná hromada společnosti ABC, LLC, která zplnomocnila určitou osobu, aby jako zástupce společnosti přijala rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti vlané hromady společnosti XYZ, a.s. Tímto novým rozhodnutím byli jmenováni tři noví členové představenstva společnosti XYZ, a.s.,, poté bylo učiněno nové podání obchodnímu rejstříku a nové představenstvo bylo zapsáno v polovině roku 1999. Jak je vidět z uvedeného případu, vyskytli se na počátku chyby jak na straně navrhovatele, tak i na straně soudu prvního stupně.

Zásadní chybou navrhovatele, alespoň z pohledu českého práva, byla skutečnost, že nedoložil změnu stanov, v níž by změnil počet členů představenstva. Když se však nad tímto problémem zamyslíme, pak dospějeme k názoru, že společnost ABC, LLC, jako jediný, stoprocentní akcionář a majitel společnosti XYZ, a.s. mající moc měnit její stanovy, zvolením 5 členů představenstva změnil také v tomto smyslu stanovy. Taková úvaha soudu není zatím dle platné české právní úpravy možná, avšak např. francouzská či americká úprava zmíněnou automatickou změnu stanov umožňuje. I v případě, že odhlédneme od uvedené chyby na straně navrhovatele, kterou však odhalil až odvolací soud, rejstříkové řízení (do zápisu změny dozorčí rady) trvalo devět měsíců. Nejméně po uvedených devět měsíců zůstala u jedné české banky zablokována vysoká peněžní částka určená na investice v České republice, protože odvolané představenstvo k ní již nemělo přístup a novému představenstvu byla dispozice odepřena, protože k jednání za společnost byl ze strany banky požadován výpis z obchodního rejstříku, a to i přesto, že zápis představenstva je zápisem deklaratorním a nové představenstvo tedy může jednat za společnost již od okamžiku svého zvolení valnou hromadou či dozorčí radou, v našem případě rozhodnutím jediného akcionáře při výkonu valné hromady. I obchodní partneři požadovali pro jednání s novými členy představenstva výpis z obchodního rejstříku, takže bylo promarněno několik obchodních příležitostí.